Na tyto botky jsem se obzvlášť těšil. Po třech týdnech přechodného období, tedy období odpočinku prokládaném pouze lehkými výklusy, na mě čekala tvrdá zimní objemová příprava. Do plného tréninku jsem se znovu vrhl začátkem prosince. Jako skvělou motivaci jsem dostal na otestování nový model od Inov-8 Roadclaw 275 určený převážně na silnici. Od začátku jsem ho nešetřil a dal mu pořádně zabrat.
Z dosavadní silniční kolekce Inov-8 jsem podobný model v nabídce hledal marně. Při nabíhání objemů určitě nepreferuji minimalistickou obuv, protože si myslím, že chodidlo potřebuje dostatečnou podporu a tlumení, jinak je to balancování na hraně zranění. Při běhání na silnici to platí dvojnásob. Také Roadclaw mi ze začátku přišly docela tvrdé, ale díky dostatečné podpoře jsem na chodidlech cítil pocit bezpečí. Přeci jenom jsem byl zvyklý běhat v měkčích, robustnějších modelech, které ale člověku nedávají takový drajf a chybí „pocit rychlosti“.
Roadclaw jsou lehké a jakmile jsem si je obul tak jsem ucítil dynamiku, jakou znám z modelů Inov-8 z terénu. Po pár desítkách kilometrů, jak se má chodidla začala s Roadclaw sžívat, byl první dojem „tvrdých bot“ pryč a já si i na silnicích a rozbitých cestách začal užívat jistotu odrazu/dopadu a skvělý grip. Ten oceňuji především v momentě, kdy si chci trochu zrychlit, seběhnout kopec nebo třeba jen zakličkovat mezi kalužemi. Roadclaw mají v sobě hravost, kterou musíte objevit. To na rovné cyklostezce, kde vidíte kilometry před sebe, úplně neobjevíte.
Roadclaw mají skvělou podrážku ze tří druhů směsi, která je klíčem úspěchu. Podrážka není zdaleka tak hladká jako u typických silničních modelů a obsahuje středně hrubý vzorek. Oproti botám do terénu je tato směs o poznání tvrdší a naznačuje velice dlouhou životnost. Na první pohled je zřejmé, že se s Roadclaw nemusíte bát vyběhnout ani na opravdu špatné silnice, rozbité cesty nebo klidně do lehčího terénu. Sám můžu potvrdit, že variabilita povrchů, s kterými si Roadclaw poradí, je vysoká. Naběhal jsem v nich spousty kilometrů mimo asfalt a střídání různých povrchů botám nedělalo problém. Až bláto a horský chodník byl nad jejich síly, přesto to bylo stále lepší, než u klasických silniček.
Tvrdý test nastal při silném sněžení začátkem roku. Silnice v okolí mého bydliště pokryl sníh a já byl zvědavý, jak si s ním Roadclaw poradí. Příjemně mě překvapily, protože směs dokázala k zasněžené silnici přilnout celkem dobře. Zvládl jsem v nich běhat po sněhu do kopce i z kopce bez výraznějších problémů. Velice také oceňuji, že podrážka není náchylná na uvíznutí kamínků a sněhu mezi výstupky.
Jako drobnou nevýhodu vidím špatnou voděodolnost, která by se u takové boty určitě hodila. Vysoká prodyšnost je sice fajn, ale většina lidí běhá celoročně, za deště, za mokra i po sněhu a tento model je určený do každých podmínek. Zrovna Britové na to mohli při vývoji myslet více 🙂
Mnoho lidí vede své výběhy nikoliv čistě terénem, ale vždy nějakou kombinací silnice/terén. Já nejsem výjimkou. Ať už musíte do terénu po silnici prostě doběhnout nebo vaše oblíbená trasa zkrátka takto vede. V obchodě vám však budou tvrdit, že univerzální bota neexistuje a že byste se měli rozhodnout, po čem to vlastně chcete běhat. Myslím si, že přesně pro tyto případy můžou být Roadclaw skvělou volbou. Díky univerzálnosti kombinované s lehkostí a dynamikou to mohou být také dobré boty pro stále více oblíbenější city-trailové závody.
S Roadclaw jsem naběhal na přelomu roku přes 300 kilometrů (z toho 70% po asfaltu) a bota jako celek ani vzorek nejeví známky opotřebení. Ukazuje to na dlouhou životnost této boty. Nevýhodou může být její vyšší cena, ale za to vám prokáže dobrou službu a bude dlouho sloužit.
