Tak konečně jsem se dostal souvisleji k dopsání anabáze na Žebrácké 25. Pozdě ale přece.
Vlastně ani není o čem pořádně už psát. Vzpomínky mizej tak rychle..
Cestou do Žebráku mi cinkly na mobilu motivační vzkazy od Honzy a od Stína. Ani nevíte, jak moc to potěší, když se dopočítají, že je to jen 25 km, a tak není čeho se bát.. Díky 🙂
Přijel jsem akorát, registrace 5 minut. Rozhodování, kde se
