Ten nápad jsem nosil v hlavě delší dobu, ale první krok k jeho realizaci jsem udělal až loni v listopadu. Definitivní impuls přišel při toulce jedním knihkupectvím v Praze. Podrobnosti si nechám pro sebe, vlastně nejsou důležité. Každopádně když jsem přišel domů, sedl jsem k počítači a napsal Danovi Orálkovi e-mail s dotazem, co by říkal tomu, kdybychom spolu napsali knížku. Samozřejmě o něm. A přidal jsem pár vět, proč a jak. Příliš jsem nepočítal s tím, že kývne. Vím, jak je skromný atd. Dával jsem si možná dvacetiprocentní naději. Za pár minut přišla lakonická odpověď (Dan totiž píše jenom lakonické e-maily). První z těch tří vět zněla: „Ano.“
Bral jsem to jako poctu. A byl jsem rád nejen kvůli sobě. Už dřív jsem si říkal, že když u nás ve velkých nákladech vycházejí knížky o Scottu Jurkovi nebo Deanu Karnazesovi a jsou přijímány celkem nadšeně, proč by nemohla vyjít taky knížka o Danovi? Zaslouží si ji. Jeho běžecký příběh není o nic fádnější, jeho výkony jsou srovnatelné, jeho přístup mi přijde neméně inspirativní.
Další týden jsme si dali v Brně sraz a tři hodiny v hospodě zvané Pivárium probírali projekt knížky, zleva i zprava. Už na začátku jsme si řekli, že nechceme čtenářům přinést jenom soubor reportáží ze závodů. Ty si ostatně můžete najít na Danově webu. Zajímal mě celý ten příběh, zasazený do kontextu a souvisle vyprávěný. Rovněž jsme se dohodli, že si knížku vydáme sami. Přesně takovou, jakou chceme, byť do toho půjdeme s jistým „podnikatelským“ rizikem. Smlouvu jsme sepisovat nemuseli. Jenom jsme si přiťukli pšeničným pivem a podali ruku. Narodil se Můj dlouhý běh.
Hned druhý den letošního roku jsme se pustili do práce. Byl jsem od té doby na Moravě víckrát než za celý předchozí život. Scházeli jsme se v brněnských kavárnách a desítky hodin prokecali o běhání, nejen o tom Danově. Něco na diktafon, něco jenom tak. Obojí pro mě bylo stejně důležité. Taky jsem jel s Danem (a dalšími ultras) na závod do Castel Bolognese. Prima zážitek, po všech stránkách. Rád budu vzpomínat třeba na to, jak jsme šli večer do italské kavárny pilovat detaily prvních deseti kapitol. U vedlejších stolů chlapi mastili karty, kouřili, hlasitě vynášeli trumfy a my jsme v téhle kulise rozebírali, jak se běhá v Íránu a co obnáší trénink mezi vinohrady. Nezapomenu ani na to, jak jsme dělali rozhovor pro místní televizi: já v roli tlumočníka po zvláštní ose italština-němčina-čeština a zase zpět.
Spolupráce s Danem byla výborná. I když o sobě říká, že si pořádně nepamatuje, co bylo včera, není to pravda. Překvapilo mě, do jakých detailů si vybavuje závody, které běžel před čtvrt stoletím. A navíc je skvělý vypravěč, se smyslem pro pointu. Kdykoli začal větu slovy „Docela sranda tenkrát bylo, že…“, věděl jsem, že je na cestě další pozoruhodná historka. A nemýlil jsem se. Last but not least: je to chytrý a přemýšlivý chlap. Neumím si představit, jak je těžké psát knížku třeba s fotbalistou limitované intelektuální kapacity.
Hned na první schůzku mi Dan přinesl štos diplomů z 80. a 90. let. Potom i sešit plný výstřižků, o něž se od jeho dětství starala maminka, fotky, dopisy, osvědčení, pozvánky, ročenky, výsledky… Pochopil jsem, že závody jako Spartathlon nebo Badwater, o kterých se hodně psalo a mluvilo, jsou jenom součástí jeho příběhu. Důležitou, ale ne jedinou zásadní.
Nebudu tvrdit, že se knížka psala lehce. Je za ní hodně práce, hodně přepisování a škrtání, kupa pochybností. Psaní téhle knížky byla úplně jiná disciplína než smolení více či méně zábavných sloupků. Skrývá se za ní i větší porce zodpovědnosti. Zkazit knížku sobě, s tím se dá žít celkem lehce. Zkazit ji Danovi, to by mě pořádně mrzelo…
Jaká že tedy je? Posouzení, jestli dobrá, nebo špatná, nebo bezbarvě průměrná, samozřejmě patří pouze a jenom čtenářům. Za sebe si s dovolením troufnu napsat, že je poctivá, neokázalá, civilní, nekázající. A snad i zábavná. Nepolévali jsme ji americkou omáčkou, nevycpávali ji esoterickou vatou, neplýtvali jsme patosem a superlativy. Prostě jsme dělali, co jsme uměli.
Pochopitelně budu rád, pokud vás knížka zaujme a přijde vám jako dobrý nápad si ji koupit. Je ve formátu A5, má 220 stran a 43 černobílých i barevných fotografií. Paperback stojí 299 Kč, limitovaná série v pevné vazbě 349 Kč. Stačí kliknout SEM. Dnes jsme odstartovali předprodej, vyjde 18. září září. Pak bude ke koupi i v běžeckých speciálkách Triexpert (Praha a Brno) a Trailpoint (Praha). Chystáme taky pár autogramiád, kde si ji budete moct nechat od Dana podepsat.
Děkuji moc.
