Řada tréninkových prvků či postupů založená na měření Tepové Frekvence – TF, používá jako určující prvek její maximální hodnotu. Tedy maximální tepovou frekvenci, TFmax nebo prostě maximálku.
Její nejpřesnější určení je samozřejmě laboratorní měření. Jenže ne každý má laboratoř za barákem. Na druhé straně stojí způsob nejméně přesný – tedy známá formule TFmax = 220 – věk. Což je ovšem hezké na papíře, ale v reálu nic moc, pokud nejste zrovna tabulkový případ.
Nejsnadnější a nejdostupnější je jednoduchý praktický test. Jak na něj?
- Najděte si přehledný kus silnice – rovný nebo do mírného kopce. Důležité je, aby se na něm dalo jet 2 minuty v maximální intenzitě bez přerušení. Neměl by tam teda být žádný sjezd, ani železniční přejezd. Rovněž se moc nehodí cyklostezka kde za 2 minuty potkáte 3 bruslaře, dvě mamky s kočárkem a bezprizorního psa.
- Následně se důkladně rozjeďte – a to tak že alespoň 30 minut. Pojede se na krev, takže starší ročníky můžou i déle – třeba až hodinu.
- A jdeme na to – vyražte co to dá a snažte se 2 minuty jet opravdu maximální možnou rychlostí. Asi tak za 20-30 vteřin to začne hodně bolet, ale je potřeba nepolevit.
- Následuje minuta volného vyjetí – lehce točit nohama. To točení je důležité, takže pokud jedete v kopci, neměl by být tak prudký, aby se z kopce nedalo šlapat.
- A následuje druhý dvouminutový interválek. Už víte že to bolí, tak ho hravě zvládnete.
- Tepová frekvence na konci druhého maximálního intervalu je plus mínus tep vaše hledaná TFmax.
Znát maximálku se hodí i když za sebou máte vyšetření laktátové křivky a navíc je samotné zjišťování docela hutný trénink. Tak směle do toho.
