Tak dnes je slavný den Po mnoha letech běhu na boso nebo v pětiprstech jsem se odhodlala koupit si běžecké boty.
Že to brzo přijde, mi bylo jasné už během posledních pár běhů na horách. Proč? Protože pětiprsťáky jsou zvenčí ošlapané do hladka a děsně koužou a zevnitř rozeřené a dělají mi puchýře. A to nemluvím o dírách, kterými se mi dovnitř sypou zásoby písku a bláta. Ale že vydržely léta!
Chtěla jsem něco s co nejtenčí podrážkou, ale aby měla podrážka nějakou strukturu, aby to neklouzalo. Zkrátka žádné standardní adidasky. A tak jsem zašla za Evženem do obchodu Trailpoint a během čtvrt hodinky jsem byla venku i s botama – byla to láska na první krok
Tak teď najít nějakou trasu terénem, abych si je hned neošlapala na asfaltu… To mi došlo po cestě domů, že to nebude úplně jednoduché (zvlášť když je brzo tma a já jsem takový strašpytel). Na silnici si zatím nic nového nepořizuju, to v těch pětiprstech ještě dám
Dneska jsem oficiálně ukončila podzimní odpočinek a zahájila lehký trénink. Ano, dokonce mám plán! Jsem zvědavá, jak dlouho mi vydrží. Ale jsem docela odhodlaná se nevzdat – myslím, že si ho náležitě užiju.
Ráno jsem dala podle plánu krátkou jógu a nestačila jsem se divit, jak jsem za těch pár týdnů zdřevěněla, zlenivěna, scvrkla se, ochabla a kdo ví co ještě
Užívejte si podzimního běhání!