Tak dnes je slavný den 🙂 Po mnoha letech běhu na boso nebo v pětiprstech jsem se odhodlala koupit si běžecké boty.
Že to brzo přijde, mi bylo jasné už během posledních pár běhů na horách. Proč? Protože pětiprsťáky jsou zvenčí ošlapané do hladka a děsně koužou a zevnitř rozeřené a dělají mi puchýře. A to nemluvím o dírách, kterými se mi dovnitř sypou zásoby písku a bláta. Ale že vydržely léta!
Chtěla jsem něco s co nejtenčí podrážkou, ale aby měla podrážka nějakou strukturu, aby to neklouzalo. Zkrátka žádné standardní adidasky. A tak jsem zašla za Evženem do obchodu Trailpoint a během čtvrt hodinky jsem byla venku i s botama – byla to láska na první krok 🙂
Tak teď najít nějakou trasu terénem, abych si je hned neošlapala na asfaltu… To mi došlo po cestě domů, že to nebude úplně jednoduché (zvlášť když je brzo tma a já jsem takový strašpytel). Na silnici si zatím nic nového nepořizuju, to v těch pětiprstech ještě dám 🙂
Dneska jsem oficiálně ukončila podzimní odpočinek a zahájila lehký trénink. Ano, dokonce mám plán! Jsem zvědavá, jak dlouho mi vydrží. Ale jsem docela odhodlaná se nevzdat – myslím, že si ho náležitě užiju.
Ráno jsem dala podle plánu krátkou jógu a nestačila jsem se divit, jak jsem za těch pár týdnů zdřevěněla, zlenivěna, scvrkla se, ochabla a kdo ví co ještě 🙂
Užívejte si podzimního běhání!
