Dnes jsem absolvoval cílový závod, kde jsem chtěl zvládnout zaběhnout 10km pod 40 min. Byl jím Běh olympijského dne v Praze. Věřil jsem, že to dneska půjde, ale nešlo.
Počasí se mi hodně líbilo, zataženo, nepršelo, moc nefoukalo, teplota taky pohodová. Lepší konstelaci koncem června jsem si mohl těžko přát. Trať vedla od stadionu Přátelství kus po silnici a pak 2 okruhy Ladronkou.
Minulý týden jsem na Ladronce běžel Břevnovských 10km, trať ale byla vedená z Ladronky dolů a pak nahoru, takže hnusný kopec. Ještě ke všemu jsem opravdu nehorázně přepálil začátek. Na 5. km jsem byl za 20:35 a cílový čas 43:32, pěkně jsem vytuhl.
Proto jedním z hlavních cílů dneska bylo nepřepálit začátek. Nepovedl se. Jsem pako, čím víc mám za sebou závodů, tím víc přepaluji začátky. Důvod vidím v tom, že teď běhám na určitý čas, první závody byly jen na doběhnutí. Naštěstí byly pěkně značené kilometry, takže přepálení jsem zjistil hned na prvním km. Měl jsem ho za 3:44. Fakt bych se chtěl vidět, když jsem ten čas na hodinkách odmáčkl. To muselo vypadat jak kdybych narazil do stěny 🙂 Zpomalil jsem ale trochu moc, druhý kilometr byl za 4:08. Tak jsem se snažil o kousek zrychlit, třetí km za 4:04 (v tom byl kopeček na Vypichu, tam jsem lehce zavařil), přesto další km za 3:59. A pak to šlo dolů, 5. km za 4:03, polovina závodu za 19:58. Už tady jsem věděl, že to pod 40 nebude, jel jsem totiž pořád na doraz, žádná rezerva tam nebyla.
Po 5. km na mě přišla nějaká krize, 6.km byl za 4:08. Nejhorší byl ovšem 7. a 8., ty jsem měl za 4:15 a 4:17. Zas ten kopeček. Když jsem viděl čas 4:17, tak jsem se fakt naštval a trochu do toho práskl. Poslední 2 km pak shodně po 4:00/km. Konečně jsem také finišoval s někým. Kolega byl sice asi tak o 30 let starší než já, ale tak co no 🙂 Posledních 100m bylo skoro sprintem, už jsem myslel, že mě dá, běžel jak ďábel, ale ustál jsem to 🙂
Výsledný čas 40:43 sice není pod 40, přesto zlepšení osobáčku o 19sec, takže spokojenost. Zaběhnout pod 40 by se mi asi povedlo nebýt lehkého kopečku, ale kdo ví. Každopádně to byl můj první závod, kde jsem šel celou dobu na doraz. Nejsem si vědom, že bych měl někde rezervu, kterou bych mohl využít. Průměrná tepovka 173 tepů o tom taky vypovídá. (Předtím jsem běžel desítky na 170 tepech).
Teď lehce dumám jak dál. Běhat teď budu v podstatě až od srpna (jedu do Švýcarska na kolo na měsíc) a 25. října maraton ve Frankfurtu. Takže nevím, jestli od srpna už začít maratonskou přípavu s nahrazením části kvality kvantitou, nebo spíš jet ještě kvalitu a zkusit dát pod 40 v nějakém říjnovém závodě. Nevím, nevím, uvidíme v srpnu 🙂
