Rodina, přátelé i kolegové v práci si už na moji slabost pro maratonské pobíhání zvykli. Občas dokonce uznají, že na tom všem, navzdory náročnému plahočení se do dvaačtyřicet kilometrů vzdáleného cíle, může být i něco pěkného. Něco, co tomuto, v jejich očích šílenému počínaní, dodává určitý racionální základ – třeba proběhnout se historickou Florencií, pokochat se krásnou přírodou kolem Plas nebo užívat si atmosféry fandících davů v pražské Pařížské ulici. Vyprávím-li zážitky…
