Bohuzel v poslednich tydnech zivot v blogosfere se mi nedari jako drive. Nepisu a ani neprispivam ostatnim … i kdyz se priznam, ze tu tam po ocku mrknu jak kdo na tom je. Co jsme prestali kojit, a krmime z lahve muj spanek se smrsknul na prumernych 4-5 hodiny denne. Ctyri a pul mesice poctive vstavala a krmila D., ted samozrejme mame emancipaci a rovnopravnost takze minimalne do pulky rijna je to na mne. Malinkaty M. je oproti svym vrstevnikum na 19% delky, hlavne ale jen na 2.5% vahy, takze to krmeni fakt potrebuje … na druhou stranu, jeho usmev je aspon za 150%. I tak ale celou noc prospat jeste nedokaze, a proto tatinku … snaz se !! Do toho behani … chtelo by se chtelo, ale telo na to proste nema. Peru se se stale stejnyma dvema stovkama kilometru mesicne. Obcas trosku min, obcas neco navic. Sice posledni dobou hodne zrychluju a pripisuju si jedno PB za druhym, ale dat tri dny po sobe nejaky kloudny beh uz nedokazu. Proste mi to bez spanku neregeneruje. Kdyz si dam jeden den do tela, druhy jsem v praci jak nejaka zivola a behani si predstavit nedokazu … kruhy pod ocima, kruhy pred ocima, kruhy jak vztekli psi … svistot kruhu mezi tlapama …
… nikdy mi nevadilo dat dva tri stredne dlouhy behy po sobe, ted dokazu jeden (obvykle v rekordnim case), ale pri druhem v pulce zhasnu a dojdu domu potupne pesky. Nic, co by pripominalo jakoukoliv systematickou pripravu na Leadville … i kdyz preci jen … presel jsem aspon na trosku mene kalorickou znacku piva …
Asi za tyden to zacne … a jako tradicne natrenovano nemam. Tedy v tom bezeckem smyslu. Od zacatku roku jsem teprve nekde tesne pred 1500 kilometry. Jiste, vse na pomerne brutalnich stezkach ve vysoke vysce, vetsinou tesne po poledni na slunci v teplotach pres tricet … ale ani to nesnese srovnani s vetsinou mych soubezniku. Presto strach nemam a do Leadville se tesim. Nejedu nikoho „rozsekat“, ale tesim se, ze tu stovku proste dam ve velkym stylu ve spolecnosti lidi co pro mne (nejen bezecky) hodne znamenaj. Asi se parkrat pobleju, rupnou mi bud nervy nebo puchejre a nekde si asi i pobrecim … ale do cile se uz nejak dostanu. Jestli to bude par minut pred limitem, nebo si zaslouzim stribrnou prezku uz je jedno. Pobezim, dokud mne nohy unesou …
… ale vlastne o tom to bude … tedy ne o mne, ale o tech kolem mne, aspon pro mne … 🙂 … jestli to dava smysl. Hlavnim vodicem mi bude Honza12. Touhle dobou, jestli se nekde nezakecal, leze na Ruzyni do letadla. Nedovedu si predstavit lepsiho partaka na takovou pitomost jako je bezet 160 kilometru nekde po horach. Nikdy jsme se v zivote nevideli, ale je jasny, ze bez nej by to v Leadville proste neslo. Mozna ze bych se do cile nejak sam preci jen doplazil, ale chybely by tomu ty spravny grady. Rozhodne nejsem zadny socialni bezec co by se vykecaval s kde kym, ale vy kdo znate Honzu , to urcite pochopite. Bude to mazec, a to nejen ultra. Zitra ho vyzvedavam na letisti a asi hned pofrcime na svatbu jedne moji kolegyne. D. jde za druzicku a asi by se sama domu autem nedostala. V sobotu je u nas rodeo, a taky pruvod mestem. Nejspis budem muset jeste zajet do Santa Fe pro auto od D. a jeste do toho vmesnat nejaky „beh v zabehu“ po mistnich stezkach. V nedeli pro Honzu seznameni s Veronikou a Michalem, ceskoslovensky par co bude dotvaret muj doprovodny tym v Leadville. A taky hupnem do Caldery, a mozna prijdem o dve stovky :). V tejdnu budu muset jeste na chvili do prace, tak Honza aspon bude mit klid a prohlidne si ty atomovky v muzeu. Odpoledne pak vybehnem do hor a ja mu vysvetlim jak se by si je mohl postavit doma v garazi. Uteri bude odpocinkovy … takze prolezem pesky canyony kolem LA, upeceme steaky a pohlidame deti abychom si to u zenske casti rodiny trochu posmajchlovali. Ve stredu bud vyrazime na Silverton, nebo zajdem na zasedani naseho pivniho coopu … jinymi slovy, par lidi se usmyslelo, ze jim zadna hospoda v Los Alamos neni dost dobra, a ze lepsi to bude vzit od podlahy a proste si nejakou zalozit a postavit, a kdyz uz, tak uz rovnou i s pivovarem … a tak se stalo, ze Bezici Stin je clenem predstavenstva … a Honza si nase zasedani samozrejme nemuze nechat ujit :)). Ve ctvrtek budem uz v kazdem pripade v Coloradu. Nejspis Silverton, Mekka horskeho ultra. Patek Leadville … to je jasny. Nekdy v nedeli bud dorazime do cile po svych, nebo nas doveze sanitka. Tak nebo tak, bude to hukot a pujde se na pivo. V pondeli prejezd do Noveho Mexika s planovanou zastavkou v pivovaru v Alamede. A v utery bude konec … sbohem a satecek me osmnactilete blondyne …
… a nebo mozna bude vsechno uplne jinak, jen toho piva vypijeme jeste o trosku vic 🙂
