Roční archiv: 2015

Sportování popětadvacáté + zamyšlení nad rokem 2015 a představy o roku 2016. Při ohlédnutí za rokem 2015 jsem spokojená v mnoha aspektech: vyřešila jsem železo, začala jsem se díky...

Tak mam velke dilema! Byly jsme dneska na vybornem behu, nebo ono to spis bylo horolezeni, s Ivou a se segrou. Mno a po navratu jsem ze zvedavosti koukla, kolik km teda letos mam. Devet set devadesat devet celych a ctyricet devet desetin :D 999.49! Zit...

Monika Preibischová se po dlouhé přestávce z ničeho nic objevila v Běchovicích na MČR v silničním běhu. Dokázala ji porazit pouze Eva Vrabcová-Nývltová. Krátce...

Nazdar sportovci,
tohle oslovení prý boduje, alespoň nás tak v mládí naočkovala babička, za první republiky úspěšná sokolka. Chtělo by to letos nezůstat u jediného článku z jara a přidat mu alespoň sestřičku, která se jmenuje Štěpánka Porubská. Náš společně nejoblíbenější matematik mi totiž jasně sdělil, že s jediným článkem jsem zde naprostý ubožák, a že články tu píšou jenom sportovci. A když ne sportovci, tak alespoň ti co se umí dostat do cíle. A mezi startem a cílem se běhá, tak prý mám něco běžet, aby on nebyl poslední. OK, podívám se do termínovky a tam mi vyšla ta Štěpánka - Porubská 13km.

Co ale s tím během? Letos bylo předvánoční období opravdu vydatné. Naražené žebro mne připravilo ne až tak chtěnou výmluvu před jakoukoli sportovní aktivitou a to ani nemluvím o těch hajzlících co při obědech vypráví vtipy. Pár večírků z práce, druhé práce, fotbálku a juda pak razantně zvedlo přísun těch nejlabužnějších směsí steakových bílkovin a tuků. No a chutné domácí cukroví zase zapracovalo na přísunu vláknin. No jasně, asi mi to nevěříte ... tak popravdě, vlákniny šly načas bokem. Běžecky to bude ostuda, Petra bych dal tak možná ve válení sudů, ale prohrávat jsem od mládí čím dál tím víc zvyklý.

Ráno dám pár vánoček navíc, balím věci a dovalím se na stadión VOKD. Tam se to hemží známými tvářemi, někdo mi u prezentace připomene jak se píše VZS, s Bobem zapijeme přírůstek do rodinky, nechávám si žlutou vestičku částečně bo je zima a aby mne cestou nesrazili ostraváci, kteří vyrazili v autech na měsíce předem zamluvenou dovolenou za sněhem, kterého je na horách spousta. Start a už dýcháme tu svěží ostravskou rakovinku. Třeba to cestou složí někoho, kdo není zvyklý. Já mám ostragen a tak mi to nevadí. Ze začátku trasy trošku dopředu ukázat Berďovi záda, třeba se lekne a zabalí to dříve než zjistí, že dnes si mne namaže na chleba kdokoli a ani se nezapotí. Drhnout to začíná už v Třebovicích, zvláště když místní zahrádkáři přiloží do kamen. Co tam proboha pálí? No motorek se mi zadřel příliš brzy a tak se mi naskýtá podívaná na pestrou škálu dresů závodníků, kteří se dostávají přede mne. Už před Arrows mne předbíhá Pavla a zanedlouho i Petr a Ruda. No jo, zázraky se nekonají a tak se alespoň mrknu okny do práce, zda tam ještě někdo nestraší, vyšplháme na nejvyšší bod trasy, a do cíle to snad už nějak doběhnu. Z legrace ještě doběhnu Rudu a stáhnu Petra na dohled, ale pak se mi to zadře nějak víc a poté, co mi Ruda opět ukáže záda jsem rád za to, že je to do cíle už jen z kopečka.

V cíli hygiena bo je teplá voda. Bob chce mít dcerku zdravou a tak tahá z batohu rumového Kapitána co divně stojí na jedné noze, kterou mu zbytek oddílu po vzájemné spolupráci urazí. Po vyhlašování obvyklá tombola, kde Pavel na tři lístky třikrát zvítězí - poprvé něco k pití a pak už jen fridex a kalendář. Na oběd valí každý domů a tak akce končí. Já jsem rád, takovou ostudu netřeba oslavovat.



Co ostatní? Honza vylepšuje své maximum pod 52 minut, Petra předběhla ještě Pavla, nebo Pavla předběhla Petra? No rozhodnopádně Beremlijski doletěl až za Orlíkovou. Lenka třetí v kategorii (Petra Sch. byla druhá ale běžela za Seitlovce). Nakonec připojuji odkaz na fotky od Josefa Zajíce a na výsledky (i když nerad).

Olda
PS: že článek zapíšu jsem Petrovi navrhnul a neprosil jej, jak tvrdí, avšak vy Petra jistě znáte...

Rok 2015 máme za sebou. Zimní období je – stejně jako pro atlety – obdobím přípravy a tedy o objemech a vystoupaných kilometrech. Vložené běžecké a ultra trail aktivity / závody jsou jeho součástí. Vrcholem přípravy na hlavní sezónu bude pro běžce SALOMON kemp v Zell am See. Na co se chystají ? Co budou ony   Celý příspěvek...

Původně jsem o účasti na POP3 (Partyzánském oběhu Prahy) vůbec neuvažoval. Jedna sezóna skončila, do druhé daleko, takže teď přichází trochu plonkové období. No a navíc loni měřila trasa něco přes sedmdesát kilometrů. Takovou porci jsem na jeden zátah ještě nikdy neuběhl a ani se k tomu nechystám. Jenomže pak od Honzy přiletěla otázka: "Nechceš si s námi zaběhnout kousek POPu?" Došlo mi, že v

       Poslední adventní neděli dne 20.12.2015 se pořádala první noční etapa Lysacupu z Ostravice od železničního přejezdu se startem v 16:30. Z Ostravy jsme vyrazili po třetí hodině sedmimístným vozem, které jsme zcela naplnili. VZS výprava byla opět početná: já, Štěpán, Miro, Ruda, Bobika, Pája, Koudy, Berďa, Evča, Peťka, Orel, Míša, Oli. Výjimečně nám chyběla Deni, protože byla mírně nachlazená. Ivon sice přijela, vyběhla, ale nebylo to úplně oukej, takže se v první třetině otočila dolů a čekala na nás v autě. I na večer bylo docela teplo, foukal ovšem silnější vítr a na horní třetině trasy se dala předpokládat ledovka. Boty s hroty jsem ovšem stále nevyřešil, tak nezbývalo než jít s tím co mám.
       Od startu to běželo výborně, po asfaltu prostě pohoda, nad transformátorem jsme přešli na jemný štěrk a pořád to slušně táhlo. Na Butořance jsme vběhli do terénu a mě se zdálo, že už nějak běžím zase na doraz. Asi jen cítím únavu z dopoledního vánočního krosu. Snažil jsem se držet přijatelné tempo, i přesto mě postupně začali předbíhat další kluci. Na Lukšinci jsem si pomyslel, že to znova vypadá na průser. Objevily se první ledovaté úseky a mě to náramně klouzalo. Jakoby smířený z osudem, jsem se s tratí už nerval, jen tak tak jsem držel krok a pokoušel se co nejdříve dostat nahoru a zkrátit si to utrpení. Škoda, že nebylo ještě tepleji, aby ten led slezl všechen. Fakt nevím jestli kvůli pár etapám pořizovat hřebíky, ale těch ledovatých etap rok co rok přibývá. Na vrcholu jsem zaostal dvě minuty za osobákem a to bylo zklamání. Ovšem 32. místo nebyla až taková hrůza. Další od nás Štěpán zabodoval krásným 59. místem a pak to jistil Miro na 83. pozici. Dá se říct, že i bez dvojčat jsme uhráli dobré týmové body.
       Zvítězil jako obvykle Tomáš Lichý a i v horších podmínkách zvládl posunout traťový rekord o další vteřiny na 41:12, druhý skončil Hudy a třetí Víťa. Na čtvrtém místě se letos poprvé objevil Macek a potvrdil, že mu to stále běhá luxusně. V ženách na prvním místě a celkově 75. byla Weissová Zuzana, druhá Hana Holoubková, celkově 90.místo a třetí Andy Krstevová (109.umístění). Noční etapa přilákala celkově 252 závodníků a 10 turistů chodců s LC čipem.
       Docela zajímavé dobrodružství byl i návrat k autu, které jsme nechali u transformátoru. Seběh po ledu vyžadoval velkou opatrnost, několikrát jsem sklouzl, ale neupadl. Navíc mi tradičně přestala svítit čelovka, tak jsem si užíval pouze svit měsíce, případně lampičku nějakého kolegy. Než doběhli i ostatní z posádky, tak jsem si alespoň dvakrát otočil asfaltku transformátor - přejezd, pak už jsme za častého zívání valili domů.
      

Fenix 3 a Forerunner 630

Výsledek měření VO2max. Výsledek testu měření ANP prahu.

Pěkně vedle sebe s AppleWatch.