Neděle 7.2.2016
O první letošní únorové neděli se rozběhl již třetí ročník lívancových běhů v Olomouci, na který jsme se s Augustýnkem moc těšili :-).
Sluníčko, park, milí lidé… prostě už tradice :-).
Na startu se tentokrát poprvé objevuje Jitka, ta „bílá“ ze Slavonínské desítky. Tak jako mě před týdnem hnalo dopředu vědomí, že ji mám za sebou, dneska je tomu přesně obráceně :-).
Pokouším se jí stíhat a chvíli i držet, ale nohy mám nějaké jalové a také stále cítím otrubový koláč, co jsem ráno posnídala.
Do cíle tak Jíťa doráží sedm vteřin přede mnou. Nicméně časy máme obě fenomenální. V říjnu mi připadalo téměř neuvěřitelné běžet pod čtrnáct třicet. Teď mi naměřili třináct dvacet dva :-).
Během vyhlášení jsou nejprve oceněni věrní účastníci, mezi nimiž se trošku překvapeně ocitám. Ale ano, zúčastnila jsem se již devětkrát.
No nebuďte věrní takhle bezvadným běhům! Pořadatelé by si zasloužili vyznamenání. Vždyť co je víc než rozdávat radost druhým :-).
