2 míle s úsměvem Self-Transcendence Race, Olomouc 1.5.2016

    0

    Neděle 1.5.2016

    Hned po startu se po vzoru Jitky, která tu dnes není, ženu dopředu. Chci si znovu vylepšit svůj čas. Po celou dobu však bohužel běžím sama. V závěru na mě chinmoyský chlapec místo toho, abych si to užívala, křičí, abych přidala :-).

    Tak už to přišlo :-). Téměř po roce skončila ta příjemná série, kdy jsem se v každém dalším lívancovém běhu zlepšovala. Poslední dny cítím únavu a i tepovku jsem teď měla dost nízkou. Asi to chce oraz.

    Každopádně to bylo super, to je jasný! 🙂 Pořadatele mám ráda, fandím jim a je moc hezké vidět, kolik lidí sem za lívanci pravidelně vyráží.

    Doma následně dávám sprchu, jídlo a s Augustýnkem se vracíme zpět do parku. Co taky na mateřské dělat jiného… 😀 Akorát to vaření vůbec nestíhám, ale napečíno zase jako mám! To se musí nechat :-).

    Zúčastňuji se ještě pětikilometrového Prvomájového Mattoni FreRunu s podtitulem, že „Líbat se nemusíte jen pod rozkvetlou třešní :-)“. Inu, někde se ty lívance spálit musí… :-).