Neděle 1.11.2015
Je krásná první listopadová neděle plná sluníčka a barev podzimu :-).
Běžím v tříčlenné skupince se dvěma muži. Vzájemně se popotahujeme až jim v závěru trošku pouteču.
V cílové rovince na mě jeden chinmoyský chlapec zakřičí: „Užij si to!“ On neřekl: „Přidej a budeš to mít za tolik a tolik“ ani jaký mám třeba náskok, ale: „Užij si to!“ Začnu se smát a ty poslední desítky metrů si opravdu užívám. Mám pocit, že až teď, po třinácti letech co běhám, tomu začínám rozumět. Na start chodím uvolněná. Soustředím se jen sama na sebe a svůj prožitek.
Znovu jsem si vylepšila lívancový osobák a zaběhla čas, který pro mě byl ještě do nedávna sci-fi. Navíc se mi běhá čím dál tím snáz a lehčeji :-).
Můj nový kluk by měl být běžec. Musí to mít prostě stejně jako já :-).
P.S. Augustýnek dnešní bednu prospal :-).
