Letošní rok uběhl neskutečně rychle. Nastává to období hodnocení – nejen úspěchů, ale i neúspěchů. A jak jsem v jednom ze svých článků psala – tak jsou to hlavně neúspěchy, co nás posunují dále. Nemůžeme zažívat stále úspěch už jen z důvodů, abychom se poučili, či zlepšili. Zde si vybavuji krásný citát Ondřeje Brzobohatého, který před ním údajně řekla fiktivní postava Homera Simpsona: “Člověk je tvor chybující, od toho jsou na tužkách gumy.“ A tak chybujeme, abychom se mohli ze svých chyb polepšit. Někomu to jen trvá déle, někomu méně déle. To jen něco k zamyšlení. Co se tedy letos v mé běžecké sezóně odehrálo?
ZMĚNA A AKČNÍ ŽIVOT
Letošní rok nebyl ve znamení velkých tréninkových změn. Můj tréninkový program se prakticky odvíjel s ohledem na mé školní a pracovní povinnosti. Nicméně důležitějším faktorem bylo zdraví – nic vážného – nachlazení a únava, díky čemuž jsem prakticky přestala cokoli plánovat. Bylo to všechno se vším, nedostatkem času počínaje a zkouškovým obdobím a změnou oboru na VŠ konče. Přes léto plný diář. Svým způsobem mi to místy vyhovovalo – stále jsem něco dělala. A byla to zároveň zábava. Nezbýval ale čas na trénink.
DVANÁCT MĚSÍCŮ A JEN ČTYŘI ZÁVODY (ULTRAZÁVODY)
Připadám si, že co jsem starší, tak snižuji počet odběhaných závodů za rok. Smýšlím už za ty roky běhání jinak. Nedívám se na kvantitu, ale spíše na kvalitu. I přes to to letos nebylo s kvalitou mých výkonů v závodech kdoví jak růžové. Všechny závody se mi nicméně podařilo dokončit, a to považuji za osobní úspěch. Když navíc vezmu v potaz množství odtrénovaných – odběhaných a odjetých kilometrů – je to méně než předešlé roky.
PRVNÍ ZÁVOD – 24 HODIN NA LYSÉ HOŘE
Už tento první letošní závod pro mě znamenal velkou změnu. Startovala jsem poprvé v kategorii dvojice ženy s Lenkou Trawinskou, s kterou se na start tohoto závodu postavím i letos. Jak jste mohli číst v mé reportáži z tohoto závodu – bylo to pro mě něco nového než v předešlých letech. Absolvování tohoto závodu ve dvojicích pro mě znamenalo více intenzity, více rychlostní vytrvalosti a méně dlouhodobé vytrvalosti. Každá jsme za dvacet čtyři hodin zvládly pět okruhů. Závod jsme dohromady dokončily s deseti okruhy, což v cíli stačilo na čtvrté místo. Chtěli jsme sice dosáhnout na bednu, ale v cíli jsme byli i přes to spokojené. Já tedy ano.
DRUHÝ ZÁVOD – LYSOHORSKÝ ČTYŘLÍSTEK – MČR – V ULTRASKYRUNNINGU
I u tohoto závodu nastala jistá změna a to ze strany pořadatelů a době konání závodů. Místo předešlých ročníků, kdy závod startoval v srpnu, bylo datum konání závodu přesunuto na jaro a to na květen, jestli si to dobře vybavuji. Ani na tomto závodu jsem nepodala výkon z kterého bych byla spokojená. Závod jsem sice ve zdraví dokončila. Říkáte si, co víc si přát? Přesto jsem spokojená nebyla. Tento ročník považuji za nejnáročnější, hlavně tedy z pocitového hlediska. Závod jsem dokončila čistě sílou vůle rozložením sil. Co se týkalo mé kondice v tomto jarním období, tak jsem stále neměla naběháno potřebné množství kilometrů. Závod jsem protrpěla, přežila ale hlavně dokončila. Poprvé jsem v cíli brečela. Říkáte si jen čtyřikrát na Lysou horu? Zní to lehce. Ve skutečnosti to tak lehké není. Kdo zde nikdy nestartoval, tak se jen stěží dokáže vžít do náročnosti závodu.
TŘETÍ ZÁVOD – HOSTÝNSKÁ OSMA A DO TŘETICE VŠEHO DOBRÉHO
Závod, který mi sedí ať profilem, tak délkou trasy. Přiznávám to. Stále jsem lepší běžec než chodec. Běh je mi přirozenější a ač to možná bude znít divně, tak mě méně unavuje než chůze. Je to způsobené jistým návykem pro tento druh pohybové aktivity, kterou jsem zvyklá vykonávat od mala. Tím pádem mi i vyhovují závody s menším výškovým profilem, jejichž trasu mohu celou běžet. Tímto, mi vyhovujícím závodem, je právě tento ultramaraton. Startovali jsme (Já a Lenka Trawinská) na kratší – šedesátikilometrové trase, kde jsme obsadili celkové druhé místo v týmech žen a v
kategorii skončili na prvním místě.
POSLEDNÍ ZÁVOD LETOŠNÍ SEZÓNY – CUTT BESKYDY
Reportáž tohoto – pro mě posledního letošního závodu můžete shlédnout v předešlém článku. Nebudu se tím pádem už opakovat. Závod jsem dokončila v rámci možností.
Tímto bych definitivně uzavřela svůj běžecký rok. Následně se můžu už jen těšit na 24 hodinovku na Lysé hoře, která mě čeká za měsíc. Musím dopilovat nedostatky a stále se zlepšovat.
