Hledání sama sebe
Sezóna pro mě, jako téměř každý rok, začala závodem 24 hodin na Lysé hoře, kde jsem zvládla tentokrát pouze 5 okruhů. Už v tu dobu jsem věděla že forma není v pořádku. Trénink v pořádku určitě nebyl a já byla stále ve fázi hledání sama sebe. Po ukončení sportovního gymnázia a běhu na lyžích to stále nebylo ono, jako bych se nebyla schopna posunout někam dále. Trvalo to celé dva roky, než jsem se po ukončení gymplu vzpamatovala – ano, říkáte si, zatraceně dlouhá doba. Letos nastal konečně zlom – v mém způsobů myšlení, v tréninku. Začala jsem prakticky od znova. V klidu. Přestala jsem na tři měsíce běhat. Věděla jsem že budu běhat. Běh, přesněji trailrunning a ultrarunning patří k mému životu.
Přetrénování
Bez běhu to nejsem já. Neměla jsem z běhání radost jako dříve. Byla jsem přetrénovaná. Pauza byla nevyhnutelná. Na otázku, co dělat, když to nejde? (běh) mi odpověděl až můj trenér z gymnázia, kterému za mnoho vděčím. Poradil mi ať zvolním, že jsem to přehnala. Aby taky ne, když jsem v létě 2014 před letošní sezónou měla v srpnu každý víkend ultratrail. Ano, každý víkend. Bylo toho hodně. Cítila jsem se skvěle, běhalo mi to, trénovala jsem jak šílená. Ale tělo to vždy nevydrží. Vytrvalostní sport, v mém případě extrémně vytrvalostní sport je jiný v tom, že únavu člověk necítí hned. Únava se postupně střádá a střádá. Běhá nám to dobře, přidáváme si závody, trénink jde skvěle. No a najednou nastává zvrat, jsme zničehonic unaveni. Co se děje? Je to normální? Co dělám špatně? Vždyť jsem byla celou dobu v pohodě, a najednou mám problém běžet bez problému obvyklou tréninkovou trasu. V této fázi jsem byla, proto nastala výše zmíněná pauza od běhu. A co dále? Nejde to. Nevím co dále.
Změna myšlení a také změna tréninku
Přestala jsem běhat. Fáze depresí a otázek co dál se postupně přehoupla a já se konečně vzpamatovala. Začala jsem více jezdit na kole a plavat. Následoval druhý závod sezóny a první závod nových etapových závodů s názvem Czech Ultra Trail Tour. Já chtěla změnu ve všem a začala jsem se tedy registrovat na nové závody. Staré osvědčené závody jsem letos všechny vynechala až na Lysohorský čtyřlístek a Hostýnskou osmu. Když už změna tak bude pořádná. Tyto dva závody, jsem si přesto ponechala. Na etapu Czech Ultra Trail Tour (CUTT) v Jeseníkách jsem netrénovala. Nechávala jsem všemu volný průběh. Následně jsem se na etapě ztratila a nedokončila ji. Z této etapy jsem si odnesla další zkušenosti a šla jsem dále. Při etapě se mi ale konečně i přes její nedokončení běželo dobře. Tady nastal další zlom, najednou to šlo. Ztracená motivace byla zpět a k tomu stačil pouhý jeden závod.
Žádné plány
Přestala jsem plánovat závody na rok předem, vše jsem řešila týden, dva předem, podle toho jak jsem se cítila – psychicky i fyzicky. Dost mi to psychicky pomohlo. Žádné plány a tedy ani žádné ambice, nemusela jsem se s ničím stresovat. Vynechala jsem všechny závody ve dvojicích. Nemusela jsem tedy řešit parťáky, běžela jsem si prakticky na každém závodě svoje. Po etapě CUTT v Jeseníkách jsem vynechala i akademičky v horském běhu. Vysoké škole i když je tělovýchovného zaměření je účast na těchto závodech, mimo akademických her v atletice a kolektivních sportech, ukradená. Třicet kilometrů, které se běží v rámci AMČR je pro mě málo. Proč se tedy zbytečně realizovat? Navíc mám zkouškové období. Závod tedy nakonec vynechávám.
Opakující se nachlazení, virózy a trénink
Stále nachlazení a celkové oslabení mi postupně znemožnilo dostatečně trénovat. Do toho se k tomu přidá stres ve škole a forma, jestli nějaká byla, jde do kytek. Měním styl pohybu. Začínám více plavat, jelikož si dodělávám si kurz plavčíka. Plavání mi dost pomůže a s jízdou na kole se přes léto stává mou jedinou tréninkovou zátěží.
Léto a hlavní sezóna
Má letošní kondiční příprava je časově náročná. Trávím hodiny v práci na aquaparku, nemám tedy dostatek času trénovat. Po práci se přesto snažím chodit plavat a do práce a z práce jezdím na kole. Ve volném čase se jdu sem tam proběhnout na Pustevny. Červenec je pojat jako měsíc ladění formy a srpnové víkendy začínám opět závodit.
Změna se vyplácí
První srpnový víkend je ve znamení Mistrovství ČR v ultraskyrunningu, který se mi podaří dokončit, pro mě v solidním čase 11 hodin 15 minut a 30 sekund. Končím zde na 12. místě a umístění v první desítce mi uniká o 6 minut. Změna tréninku se opravdu vyplatila. Psychická připravenost jde už také znát, ale vždy to může být lepší.
Následný týden absolvuji Hostýnskou osmu, kde končím na 6. místě. Běžím ji poprvé sama, opět nová zkušenost. Jak jsem zmínila dříve, ve všem jsou změny.
Na závěr sezóny se v září účastním mého prvního závodu na horském kole s názvem Cream Bike Čeladná , kde asi padesátkrát spadnu. Je to další zkušenost.
Změna
Následně měním team a začínám běhat za Tobisport Frenštát pod Radhoštěm. Forma jde nahoru. Absolvuji etapy Lysacupu, jen co to jde. Na závěr sezóny se účastním poslední etapy Czech ultra trail tour v Beskydech kde končím 5. mezi ženami končím tímto letošní sezónu s pocitem spokojenosti.
