Koukam, ze uz je to rok, co jsem napsala posledni prispevek. Celkem jsem si pobihala v lete, ale od podzima to byla bida – ne, ze bych byla lina, naopak: Aktivne jsem prestala brat lek na zaludek, protoze jsem zjistila, ze dlouhodobe muze zpusobovat ridnuti kosti a kdesi cosi a to se mi nezamlouvalo. Co vam doktori nereknou, kdyz vam neco predepisi, ze pak neni snadne to prestat brat. Byl to par tydnu docela ocistec, ale kdyz uz jsem se do te odvykacky pustila, nechtela jsem to vzdat. Nakonec jsem to musela nahradit neskodnym sirupem, ktery aspon muzu davkovat jak potrebuju. I tak, porad s tim trochu zapasim a cely podzim a zimu jsem kvuli tomu prakticky nemohla behat. Jenze kdyz jsem ten sajrajt jedla 2 roky, nemuzu cekat, ze se vsechno srovna behem par mesicu. Takze jsem trpeliva.
V lednu uz jsem mela abstak pro zmenu po prirode (mimochodem jsme se znovu stehovali…) a tak jsem se na unor prihlasila na ‚hike‘ (turu). Destinace byla Brecon Beacons ve Wales, tohle jsou slibovane vyhledy:
I ty nejdrazsi a nejgoretexovejsi kousky nasich horskych vudcu byly za 2h skrz na skrz, kapicky vody hnane vetrem pusobily dojmem, ze jsme v tlakove mycce. Pokud si chcete predstavit, jake tam bylo snist energetickou tycinku, stoupnete si pod studenou sprchu, dejde ji naplno a s chuti se zakousnete 😉 Asi z toho duvodu to ne kazdy udelal. To ovsem vedlo k tomu, ze kdyz uz jsme toho meli vsichni seriozne dost a v podstate slo hlavne o to nejak to prezit, museli jsme se asi na 15 minut zastavit a nakrmit a zahrat jednoho italskeho kolegu, kteremu proste doslo a rozklepal se a nebyl niceho schopen. Jemu se nastesti sice udelalo lepe, ale vsichni ostatni jsme mezi tim seriozne prochladli 😀 Poslednich par kilometru jsme proto proste bezeli – zahralo nas to a bylo to rychlejsi. Takze i behu jsem se dockala 🙂
Byl to rozhodne zazitek, ktereho nelituju – mozna i proto, ze jsem nejakym zazrakem druhy den spadla do te druhe skupinky, ktera jsla na dalsi turu; prvni skupinka pres noc dostala rymicku a jela domu 🙂 Druhy den bylo pocasi o dost lepsi a taky jsme zmenili plany a sli do udoli, kde tolik nefoukalo.
Tak to by asi pro dnesek stacilo, mam v planu zase vic psat, tak brzo napisu zbytek 🙂
