Marek Moškoř – nový člen Pepa teamu, charismatický chlapík, kterému to slušně běhá! Na Silvestrovské etapě LC si odbyl závodní premiéru s námi, přesto ho už trochu známe z dřívějších společných tréninků a závodů. Ať máme všichni větší přehled, kdo s námi běhá, rozhodli jsme se Marka trochu vyzpovídat.
Úvodem..představ se nám Marku, co bychom o tobě měli vědět jako o parťákovi na běhání?
Pracuji jako grafik a návrhář uživatelských prostředí. Mám skvělou ženu a roční dceru. Řekl bych o sobě, že jsem tvor tvořivý, všechno, co dělám, mě baví. Rád vařím, cestuji, fotím, sleduji filmy… Část mého života je spjata s hudbou, působil jsem v několika kapelách, příležitostně se věnuji hudební kritice, se specializací na moderní křesťanskou hudbu. Snažím se vyhýbat blbcům, ale kdoví, možná jím sám jsem 🙂
Kde tě nejčastěji můžeme potkat pobíhat?
Nejsem typ silničního běžce, rád běhám v přírodě. Nejčastěji běhám okolo Frýdku, kde je cestička a kde se zelená travička. Mám-li být konkrétnější, tak nejčastěji zdolávám chodníčky frýdeckého lesa a Palkovických hůrek. A samozřejmě nesmím zapomenout na Beskydy.
Počáteční inspirace k běhu? Děláš i jiné sporty?
K běhu mě inspirovala moje žena, která začala sama běhat a chyběl jí parťák. Po pár týdnech jsem si koupil své první běžecké boty a pomalu to začalo. Předtím jsem pravidelně neprovozoval žádný sport, vždy se jednalo spíše o nárazové záležitosti, jako někam vyjet na kole nebo si zahrát fotbal nebo volejbal. Jenže u těch sportů se potřebuješ s někým domluvit a je třeba hledat časové kompromisy. A to je právě to, co mě taky na běhání chytlo, že člověk není tak moc závislý na druhých a může si zhuntování těla zorganizovat sám.
Z historie tvých závodů je patrné, že preferuješ spíš delší trasy, který závod ti nejvíc utkvěl v paměti a proč?
Když se na to dívám zpětně, ani jsem si to neuvědomil, protože jsem nikdy neběžel závod kratší 10 km. To chci letos určitě napravit. Ono to asi vychází ze začátků běhání, kdy jsem po pár měsících v roce 2011 s bráchou dokončil B7. Kromě zkušenosti, že to zvládnu, mě nakopla i ta atmosféra a krajina kolem. A tak jsem to začal více vyhledávat. Nejsem ten typ běžce, který dokáže bušit kolečka. Ale když mám kolem sebe přírodu, tak mám chuť běžet dál a dál.
Z loňských závodů se mi moc líbil podzimní Silesia Kros u Opavy. Trasa vedla podzimní krajinou zalitou zlatým sluncem, běželo se přes pole, kopečky, lesem… až na poslední rovinatou pasáž téměř ideál.
Letošní sezóna (2014) – jak vypadá tvůj kalendář závodů, případně máš stanovené cíle, výkony, kterých chceš dosáhnout?
Letos chci odběhnout hlavně pár krátkých závodů z blízkého okolí. Cíle mám letos jednoznačné. Závody, které poběžím poprvé, chci hlavně dokončit. U ostatních zlepšit svůj čas, pokud to půjde. Z hmatatelných cílů to je desítka pod 40 minut a Slezský maraton pod 5 hodin. Na půlmaratonskou vzdálenost nemám aspirace, protože na tu trať netrénuji, takže tam se spíše nechám překvapit.
První větší akce letošního roku pro mě bude dubnový půlmaraton v Praze. I když se jedná o závod, budu se ho ale snažit jít s rezervou, protože následující týdny jsem musel dost přehodnotit své plány. Původně jsem měl na začátku května běžet horský Perun maraton, ale z důvodu pracovní cesty v půlce dubna jsem musel svou účast na závodě zrušit. Vrcholem jara tak bude zcela nečekaně velikonoční padesátka v Kalifornii – Diablo Trails Challenge. Moc se na ten závod těším a vím, že bude hodně težký. Tak snad to zvládnu.
Dalším vrcholem bude srpnový Slezský maraton, který jsem běžel poprvé vloni a moc se mi líbila trasa i atmosféra. Podle toho, jak se bude vyvíjet srpen, pak uvidím, co s podzimem. S kamarádem se chceme přihlásit na 5BV, ale vše je ještě otevřené.
Jak moc řešíš, v čem běháš, oblečení, doplňky? Baví tě zkoušet nové trendy, nebo se držíš již osvědčených výrobků?
Pro mě je primární skvělá funkčnost. Když se něco v tomto ohledu osvědčí, držím se pak konkrétního produktu. Jako příklad mohu uvést třeba ponožky, kde jsem po nějaké době hledání nakonec zakotvil u ponožek Smartwool, na které nedám dopustit a mám jich doma půlku šuplíku. Z hlediska ceny jsou to jedny z nejdražších, ale ten komfort to plně vynahrazuje. Kompresní podkolenky mám ale zase za pár korun z Lidlu. Samozřejmě, že také sleduji, co zrovna letí, protože pokrok nezastavíš.
Nesplněný běžecký sen? Co, kdy, kde? 🙂
Určitě chci dokončit 5BV, protože v sobě tato akce spojuje prvky dobrodružství, vytrvalosti a odhodlání. Rád bych si někdy zaběhl nějaký horský závod v Alpách, Pyrenejích nebo Dolomitech. Hodně se mi také líbí maratonské závody ve vinařských oblastech (Francie, Kalifornie), které jsou spojeny i s pitím vína na občerstvovačkách 🙂
Vím, že cílů člověk dosáhne nejlépe tak, že tomu podřídí své konání. Protože ale běhání je především mým koníčkem a mám spoustu dalších aktivit, tak vím, že mnohé představy jsou nedosažitelné. Naučil jsem se proto spíše vnímat cíle jako příležitosti, které vyplynou z dané situace. A ty chci využít jak jen to jde.
Na závěr bych rád za celý Pepa team Markovi poděkoval za veřejnou „zpověď“ a popřál mnoho zábavných kilometrů v běhu.
