Už i druhý prcek dorostl do věku, kdy by měl začít cestovat s námi. Naše cyklosestava tedy dostala nový setup. Na moje kolo cyklosedačka, do které nakládáme 3,5 letého Olínka a odpočinout si chodí do croozeru k a sedmiměsíčnímu Vojtíkovi. Víceméně testovací cesta na budoucí dlouhá dobrodružství.
První den není moc o čem psát. Chtěli jsme dojet k rodině Verči taťky do Hradce Králové, ale celý den ujíždíme dešti a když nás v Nymburce dostihne rozohudjeme se dojet zbytek vlakem.
Druhý den už o čem psát je
Přidáváme se k Verči taťkovi na tradiční akci otevírání hospůdek. Taková cyklotaškařice, aby si cyklisti udělali žízeň a nacpali si pupky. Začátek trasy pro nás moc vhodný není, po lesních pěšinách, které jsou po nočním dešti rozmáčené a ještě se nám podaří píchnout. Trasu si trochu upravíme a nakonec si to i s dětma na jednotlivých zastávkách užijeme.
Třetí den pro nás konečně začínná pořádná cyklocesta místy kde to neznáme. Počasí od rána slunečné jen nás trápí vítr. Extrém je to před Chocní kde musíme šlapat na nejnižší převod a snesitelné to je až když se dostaneme na cyklostezka. Tu si moc užívám, do Ústí nad Orlicí a následně do Letohradu kde máme ubytování. Pekně upravená mimo silnice, paráda.
Jelikož jsem zjstil, že jsem zapomněl v kapse klíče od Tchánovi garáže tak z Letohradu jedeme rychlíkem zpátky do Hradce a odtud si to došlapeme domů. Počasí parádní, Velikonoční pondělí takže vesnice plné skupinek dětí s pomlázkami. Když dojíždíme domů, mám toho plný brejle, táhnout takovou dálku dva drobky dá zabrat i po rovině
Záznam trasy Hradec Králové – Neratovice
Všechno nám nevyšlo zdaleka podle plánu, ale cesta účel splnila. V rámci možností si to všichni členové rodiny užili a přesvědčili jsme se o tom, že i nejmladší člen už je dost starý na cyklocestování a vozík ho baví. O čem jsme se také přesvědčili, je že budeme nutně potřebovat ověsit kola brašnami, jinak nemáme šanci na dlouhou cestu vše sbalit.
Záznam z dalších dobrodružství očekávejte brzy
