Říká se, že výživa je čtvrtou disciplínou v triatlonu. Sunny Blende, ultraběžkyně a specialistka na výživu, dokonce řekla, že ultramaratony jsou vlastně jen takové soutěže v jídle a pití, při kterých se trochu proběhnete pěknou krajinou. Není tak těžké přijít na to, že čím náročnější sport a čím delší výkon, tím větší roli jídlo (a pití) hraje. Stejně tak není těžké přijít na to, že výživa sportovců při tréninku a hlavně při závodě je záležitost dost specifická. Jídlo by tělu mělo dodat všechny potřebné nutrienty (tuky, cukry, bílkoviny, minerály…), ideálně ve správném poměru a množství, mělo by být dobře stravitelé a nemělo by moc dráždit žaludek, mělo by zabrat co nejmenší objem… To, že by mělo taky dobře chutnat, to řada sportovců bere spíš jako svého druhu bonus. Setkal jsem se už s celou řadou (hlavně běžeckých) receptů, kde chuť byla ne na posledním místě, ale ani se nedostavila na start. Asi nejméně strašlivé byly rozinky se solí (kdo z nás nemáčel při nějakém ultra do soli banán, že…), na druhé straně spektra byla prostá směs bílkovin, tuku a cukru.
Kdysi dávno, v době kdy mi to ještě běhalo (hlavně orienťácky), jsem od někoho zaslechnul informaci, že bratři Skripnici (klacky.cz) na závod v horském orientačním běhu táhnou v báglu půlku bochníku chleba a kus uzeného. Přišlo nám to dost divné, všichni přece vědí (věděli…), že na takovéhle závody se tahají energy tyčinky, sojové suky, carbosnacky a podobné energetické bomby. O řadu let později, po svém prvním rogainingu, jsem usoudil, že na té myšlence něco bude. Po 12 hodinách jsem se v basecampu vrhal na kuřecí steak jako kdybych týden nejedl a po zbylých 12 hodinách jsem krabici s výše zmíněnými energetickými bombami musel na několik dní odložit z dohledu, neb se mi při pohledu na ně dělalo zle… Postupem času jsem přišel na to, že pivo při závodě nikoho nezabije (a navíc je svou chutí téměř úplně avšak ne zcela nepodobné ionťáku;-) a že slané krekry jsou občas lepší než tatranka. A takové korbáčiky… Už párkrát mi někdo během závodu automaticky na nabídku odpověděl zamítavě, jakmile si však všimnul, co mu nabízím, neodolal a shltnul je téměř se slzami štěstí v očích. Skutečné jídlo je prostě skutečné jídlo…
http://feedzonecookbook.com/ |
The Feed Zone Cookbook: Fast and Flavorful Food for Athletes
Sportem, ve kterém hraje strava během závodů obzvlášť velkou roli, je silniční cyklistika. Když Allen Lim, doktor integrativní fyziologie, začal pracovat pro profesionální cyklisty, zjistil, že řada z nich má s výživou potíže. Strava během závodu sestávala především z různých gelů, tyčinek a jiných preparátů, které příliš nelákaly ke konzumaci. Řada závodníků měla navíc dost špatné stravovací návyky. V okamžiku, kdy Lim viděl závodníka, jak si k večeři nasypal misku cereálií, zkonstatoval, že je čas na změnu. Začal tedy vařit „obyčejná“ jídla. Kromě toho, že splňovala všechny požadavky na závodní stravu, měla jednu podstatnou výhodu – byla dobrá. Poté se setkal se špičkovým kuchařem Biju Thomasem. Velmi rychle se spřátelili a vznikla dokonalá dvojice – specialista na výživu a šéfkuchař, oba nadšení cyklisté. A postupně vznikla tato kniha.
Kniha The Feed Zone Cookbook: Fast and Flavorful Food for Athletes je poněkud netradiční kuchařka. Hned v úvodní části, popisující okolnosti vzniku, najdete upozornění, že recepty obsahují velká množství cukrů, tuků a že se rozhodně nejedná o kuchařku pro ty, kdo se snaží zhubnout. Následuje popis vhodného načasování stravy – kdy jíst před zátěží, jak jíst během zátěže, jak po zátěži – a jak hodně jíst. Základní pravidlo zní: Pokud netrénujete, nebo trénujete jen lehce, je v pořádku, pokud máte někdy hlad. Pokud trénujete, je v pořádku, pokud máte trošku hlad. A pokud se blíží důležitý závod nebo pokud závodíte, snažte se nemít nikdy hlad. V další krátké části je popsáno, jakým způsobem autoři používají ve svých receptech jednotlivé nutrienty (opakuje se vysvětlení, že se nejedná o „lehká“ dietní jídla), jak efektivně používat knihu (co dělat, co nedělat při úpravách receptů), jaké jsou základní složky a proč je používat. Nakonec je uveden soupis vybavení a surovin, které by měl mít sportovec v kuchyni vždy po ruce.
Následuje nejdůležitější část celé knihy – recepty. Recepty jsou rozdělené nejprve dle typu jídla, dělení odpovídá stravovacímu schématu během závodů a tréninku: Breakfast (snídaně), Portables (s sebou), Après (po zátěži), Dinner (večeře/odpolední jídlo), Desserts (moučníky) a Basics (základní předpisy a recepty na různé omáčky, přílohy, dochucovače atp.). Každá tato část je pak ještě dále dělená, například v případě snídaně: Bowls (misky), Handhelds (do ruky), Big Plates (velká jídla). Celkem kniha obsahuje nějakých 150 receptů, včetně barevných fotografií. Řada receptů je vhodná pro bezlepkovou dietu, případně pro vegetariány (oboje je vyznačeno). Recepty jsou opravdu různorodé, žádný těstovinový salát stokrát jinak. Několik ukázek: Quiche, Fig and Honey Rice Cakes, Chicken Tacos, Corn Cakes with Crisp Chicken, Flourless Chocolate Cake. Doba přípravy se u řady z nich vejde do půl hodiny – což je rozhodně další argument mluvící pro vyzkoušení. Bylo by vhodné upozornit, že u řady receptů se nejedná o žádné světoborné novinky. Naopak, člověk často zjistí, že něco takového vaří také. Ale rozhodně není na škodu vědět, že se jedná o jídlo vhodné pro vrcholové sportovce.
Aby si knihu patřičně užili i milovníci pečlivého sledování nutričních hodnot, poslední část obsahuje nutriční a převodní tabulky.
Edit 23. 7. 2014
Po několika šílených snahách o propočty výdajů jsem zjistil dost podstatnou věc: v celé knize se za cal, Cal, CAL (v nadpisech tabulek) skrývají nikoliv kalorie, ale kilokalorie!
Edit 23. 7. 2014
Po několika šílených snahách o propočty výdajů jsem zjistil dost podstatnou věc: v celé knize se za cal, Cal, CAL (v nadpisech tabulek) skrývají nikoliv kalorie, ale kilokalorie!
Souhrn
Celou knihu by šlo shrnout do jediné myšlenky: Nejlepší věcí, kterou můžete jíst, je skutečné jídlo. Pokud nejste milovníkem tyčinek, gelů a jiných přípravků, The Feed Zone Cookbook: Fast and Flavorful Food for Athletes by ve vaší knihovně chybět neměla.
Něco navíc
Biju Thomas a Allen Lim také stojí za vznikem projektu Scratch Labs. Jejich snahou je vyrábět kvalitní výživu pro sportovce, momentálně mají v nabídce především „ionťáky“ na bázi ovocných prášků vyrobených vakuovým vymražováním. Nutno dodat, že cena odpovídá deklarované kvalitě… Na stránkách najdete kromě těchto produktů i pár receptů – především recept na (údajně) velmi známé Allen Rim’s Rice Cakes. A komu by nestačily recepty na Portables v knize The Feed Zone Cookbook, může na stránkách také zakoupit druhou knihu stejných autorů – Feed Zone Portables, o které (snad) něco napíšu v dohledné době (zatím je pouze na wishlistu).