Připadám si jako starej kozel 🙂
Celosvětová krize zasáhla v jistém smyslu i mne.
V tomto roce jsem toho moc sportovního neukázal.
Občas se ukážu na nějakém tom závodě seriálu Peruna , ale můj trénink je v troskách. Nemohu se nějak dostat do té pravidelnosti a lenost mnou lomcuje. Navíc se tento rok událo hodně věcí , které převrátily můj život naruby. Tento rok prostě nebylo o čem psát, nebo nebyla chuť ani čas. Možná se ještě ukážu na pár závodech zimního běžeckého seriálu, ale nebude to žádná sláva :-(.
Člověk se musí sakra snažit, aby zůstal na úrovni sportovní závislosti. Poslední dobou se musím hodně přemlouvat. Od té zlomeniny kotníku jsem prostě lemra nad lemry. Kotník naštěstí srostl na výbornou, vůbec o něm nevím (nesmím to zakřiknout).
Musím v sobě opět najít, toho podřimujícího sportujícího Vefise. Přibírající kila (4Kg) mne k tomu nutí, endorfíny mne určitě dostanou.
