Koncem června jsem se rozhodl, že vyzkouším tuto metodu stravování se, kdy jím jídlo pouze po dobu 8h prostoru denně, zbývajících 16h držím půst. Proč? Měl jsem v plánu v červenci zvolnit v běhání, takže i energetický výdej nebyl tak velký, dále jsem si chtěl nějakou dobu kontrolovat, kolik čeho sním a co to mému tělu dodá a přerušovaný půst opravdu donutí, abyste jedli kvalitně a hlavně měli aspoň trochu představu, co a kdy během těch 8h budete jíst.
Bez jídla jsem byl od 20:00 do 12:00, od prvního dne jsem v tom neviděl problém, jelikož toho umím docela dost za den vypít, což je základ pro udržení klidového stavu 🙂 . Další důležitý bod byla vždy kvalitní strava, bohatá na bílkoviny a tuky, dost jsem se cpal i zeleninou a ořechy, takže na mlsání nebylo ani pomyšlení. Ano, fungovalo to na výbornou, oprášil jsem si návyky pro přípravu svačin, které mi i kolegové v práci záviděli. Jen se divili, proč začínám jíst až těsně před obědem, na který chodívám kolem 13:00. Bál jsem se, že se budu přejídat, opak byl pravdou. Pouze večer, navíc po tréninku jsem se snažil dostatečně najíst, ale o apetit nebyla nouze, jen nesáhnout po rychlé „záplatě“ , raději si pár minut vyhrát s jídlem, ať to stojí za to. Tělo vás pak odmění rychlejší regenerací.
Nejednou jsem si dal v dopoledních hodinách trénink, nebo několika hodinovou turistiku po horách a přesto jsem se necítil slabý, pouze hlaďák se sem tam ozval dřív 🙂 . Časové rozpětí půstu-jezení jsem nedodržoval striktně na minutu, jelikož jsem někdy začal jídlem později, stejně tak trénink jsem měl delší, nebo mi do toho něco vlezlo, přesto disciplína je základ. Čím více podnětů pro budování disciplíny, tím je to snadnější v dodržování.
Od srpna jsem opět najel na svůj standardní stravovací režim v čase, ale složení jídel si hlídám a zvláště teď v období, kdy se připravuji na maraton v Košicích, dbám na dostatečné dávky bílkovin pro regeneraci svalů, tam ledování a protahování moc nepomůže.. Ale o tom třeba příště.
Na internetu koluje velké množství fotek před a po, někteří lidé na sobě pozorují vizuální změny již po několika dnech, u mě to byl zhruba ten měsíc, silovému cvičení se věnuji stále okrajově, takže pro mě bylo lehčí oživení hrudníku a úbytek tuku v pase super výsledek.
Závěr: Přerušovaný půst bych doporučil všem ( lidem bez zdravotních potíží! ), kdo mají problém s nastolením řádu ve svém jídelníčku, trpí přejídáním se balastem, chtějí nastartovat hubnutí ( podpořené pohybem! ) , nebo si jen tak vyzkoušet, co to s vámi udělá, když si sem tam odepřete jídlo po několik hodin. Zvláště je zajímavé na sobě pozorovat, když do sebe hodíte jako první „jídlo“ sladkou limonádu, nebo zákusek, to jsou stavy, které znovu nebudete chtít zažít. A taky jsem konečně pochopil význam anglického slova „breakfast“ 🙂 .
