Nějakou dobu jsme rozmýšleli, na který půlmaraton se vydáme po tom pražském. Po dlouhém zvažování jsme vybrali Novohradské hory. Nechali jsme se zlákat hezkými fotkami na webu a taky chválou účastníků předchozích ročníků. Tak jsme začali zase trénovat na kopečky. Přišel den před závodem a my po nejednoduchém organizačním manévrování v 18:30 opouštíme Prahu. Abychom před Benešovem zase stáli v zácpě. Do penzionu jsme přijeli až po půl desáté. To že jsme se ztratili opuštěné lesní cestě celkovém zdržení přidalo jenom pár minut. Naštěstí personál je příjemný a pouští nás do whirpoolu, který byl objednán na devátou. K tomu sklenička vína a relax začíná. Usínáme kolem jedenácté a přesně v pět se zase probouzíme (vnitřní budík funguje spolehlivě, dýl mě nenechá spát). Uvaříme si ovesnou kaši a po snídani se vydáme prozkoumat okolí. Je vlahé ráno a začíná být jasné, že bude horko. Příroda kolem je krásná, vzrostlé stromy, pasoucí se srnky na louce a paprsky raního sluníčka, prostě romantika. Před hotelem začne růst občerstvovací stánek pro ultramaratonisty. Brzy opouštíme toto zapadnuté místečko a přesouváme se na Nové Hrady. Registrujeme se a vyčkáváme. Přesouváme se autobusem na Rakouskou stranu a po asi 20 min jízdy v totálně namačkaném autobuse se začínáme rozklusávat. Nechápu kam se odebíráme na start. Budeme vybíhat do stoupání. Ale toho stoupání a klesání nás ještě čeká spousta, tak je to asi jedno. Do některých kopců musím přecházet do chůze, ale v klesání vždy nabírám rychlost. Běží se mi dobře, lituju, že s sebou táhnu pás s lahvičkama, protože mi pořád poskakuje na bedrech, sesouvá se, musím ho rozepínat a zase zapínat. V cíli mě tato lístost opouští, protože bez vody navíc bych v horku které bylo tento závod za 2:10 nedala. A to byl závod občerstvovačkama zásoben dobře. Jednou jsem si proběhla i sprchou a asi kilometr před závěrečným stoupání jsem na sebe vylila půl litrovku. V tu chvíli jsem si myslela, že budu mít zástavu srdce. Rozpařenému tělu způsobilo osvěžení lehký šok.
Po běhu jsme si dali nabízené koláčky a využili služeb masérek a masérů. Jo, hezký závod. Běžela bych znovu 🙂
