Sandbagy.
Pro mě tak strašně nepříjemné slovo, které už pomalu řadím do kategorie nadávek. Proč? Protože není nic lepšího, než když Vám po pár kilometrech hoděj na záda 15ti kilovej pytel (nebo ještě těžší) a Vy se s ním vydáte na okružní kilometrovou cestu kamsi lesem do kopce (třeba jako na australskym Spartanovi). Nebo jako v Liberci nahoru po sjezdovce – nebo to byl skokanský můstek? Tak jako tak, je to vcelku těžká věc. Jak obrazně, tak fyzicky. Patnáct kilo na ramenou není zkrátka žádná výhra. Jo a mimochodem. Na ty ramena si ho samozřejmě musíte dát sami.
Kdyby se diví, že si nepamatuju, jestli to byla sjezdovka nebo skokanský můstek, má to jeden důvod – vím to jen z vyprávění. Byla jsem totiž donucena nebo jsem pro jednou použila zdravý rozum, prodat startovné na liberecký Beast. A jinak tomu nebylo ani u toho maďarského tuhle sobotu. Nejsem zkrátka ve zdravotním stavu, kdy si troufnu na osm a dvacet kilometrů v horách a přes 50 překážek. Jedním z těch důvodů je moje koleno, který mě už od 16ti týrá chondropatií (a kdo tuhle diagnózu má, určitě ví, jak skvělá věc to je). Ten hlavní důvod byl úplně jiný – ale o tom až příště. Jsem ráda, že koleno se pomalu zlepšuje a i to je jeden z důvodů proč si pomalu dovoluju ho trochu víc zatěžovat, i když si asi ještě chvíli počkám, než dřepnu zase 70kg. Proto jsem činky a kotouče vyměnila za funkční pomůcky jako kettlebelly, bosu, odporové gumy a právě tyhle „milované“ sandbagy.
Jenže je třeba si uvědomit, že je mnohem lepší na tom pracovat, než každý závod brblat a stěžovat si. Protože cokkoli nemáte rádi, cokkoli vám nejde, ať je to běhání, shyby, úder ve squashi nebo překážka na Spartanovi, nezlepší se to jen proto, že si to přejete. Zlepší se to proto, že na tom budete pracovat a trénovat to pořád dokola. A v neposlední řadě o tom přemýšlet pozitivně. Protože až příště dojde na stejnou věc, už Vás nevykolejí ani nepřekvapí. Možná se na ni dokonce budete těšit. A to je cíl.
Workout:
3x20m chůze výpadů tam a zpět
3×10 dřepy se bagem na zádech
3×20 výpady na místě s bagem „v náručí“
3×10 dřepy s „přehazováním“
3×15 přítahy k ramenům
3×10 dřep + bag nad hlavu
3×15 „deadlift“
3×15 výpady do strany s rotací
10 minut chůze na páse, incline 14%, rychlost 5.5km/h
Myslím, že můžete být rádi za video, protože na pojmenovávání cviků zrovna talent nejsem 
Najdete tam všechny kromě prvních dvou, protože ty jsem nějakým omylem smazala. #bezkomentare
Tak mrkněte na video!
(má jen 90 vteřin, moc vás nezdrží)
Vsuvka na závěr
Chtěla bych moc poděkovat futuro.cz. Když mi od nich přišla zpráva, že si všimli, že jsem často zraněná a že by mi rádi poslali nějaké bandáže na sport, upřímně jsem se musela zasmát. Přišla jsem si v tu chvíli trochu jako hypochondr, takový ten člověk, co mu neustále něco je a když ho přestane bolet jedna věc, začne nějaká jiná. Což je vlastně skoro pravda. Samozřejmě jsem souhlasila, protože jsem si uvědomila, že po dlouhé době na nějakou spolupráci, která mi nejen udělá radost, ale má pro mě i praktický užitek. A musím říct, že ta bandáž na koleno je vážně skvělá. Oproti mé staré od Muellera, se kterou jsem hrávala squash (a nebyla zrovna levná), totiž mnohem lépe drží. A to i když se člověk extrémně zpotí (odzkoušeno na lekci Hot Yogy), kde mi vždycky páska začala klouzat dolů k lýtku. Má i lépe řešenou výstuhu a „váleček“, který na chondropatii fakt dobře funguje, takže když koleno bolí víc, stačí více utáhnout (a uškrtit si nohu :D) a bolest trochu poleví. A to se hodí obzvlášť na squashi, kde v turnajový den hrajete i 5 zápasů, uděláte stovky výpadů a koleno si zkrátka vybere svojí daň. A i tady vše drželo, což je super, protože všichni víme, jak je otravný si neustále bandáže posouvat a utahovat. Kdo tedy nějakou hledá, tuhle určitě doporučuji 
– Nejsem si jistá, jestli v nich pokračovat a jestli jsou pro někoho vůbec přínosná
Mějte se krásně!
