Ahoj spoluběžci! Mám za sebou půlmaraton v Salzburgu a hned na úvod musím říct, že to byla velmi vydařená akce. Na závod přijeli také rodiče, ségra a Michal, takže i podpora byla velká.
Od rána svítilo sluníčko, což slibovalo pěkný běžecký zážitek. Závod odstartoval v 9 hodin a vybíhali společně závodníci jak půlmaratonu, tak i maratonu. Trať vedla ven z města, podél řeky Salzach a potom směrem na zámek Hellbrunn (cca 5km). Běželo se alejí a krásnou přírodou. Všechno okolo bylo krásně zelené, v dálce se rýsovaly ještě zčásti zasněžené hory, obloha azuro a sem tam nějaký mráček. Prostě balzám na oči i duši. Okolí vonělo, pravda, někdy spíše „zemědělsky“ a člověk si už jen představoval krávy Milka. Hellbrunem se probíhalo po červeném koberci, což navozovalo atmosféru jako někde na filmovém festivalu. Přibližně do 15km cesta vedla dále lesíkem, mezi poli, kolem jezera Leopoldskron a skrz předměstí Salzburgu (mít tam domek by bylo fajn J). Závěrečných 5km už vedlo ve městě, nicméně také příjemným prostředím. Probíhalo se kolem Mirabell Schloss na náměstí Platzl a pak už přes most do závěrečného finiše ve starém městě. Zbývaly mi síly a tak jsem to do cíle napálila a bránou jsem probíhala, když časomíra ukazovala 2:01. Magickou hranici dvou hodin jsem přesto prolomila s čistým časem 1:58:30! Mezi ženami jsem skončila na 202. místě z 568 a ve své věkové kategorii na 40. místě z 96.
Zdá se Vám to všechno moc idylické? Ono v podstatě bylo asi tak do 16km. Tam někde mi zahrčelo ve střevech a já očima začala hledat, kam by se dalo v ulicích „ukrýt“. Úkol to byl nesnadný a tak nejlépe bylo vydržet běžet až do cíle. Nevím, jak to řeší jiní bežci… A také i přes pěkné počasí jsem si přivezla nachlazení. Za to si můžu sama, protože jsem si na záda na občerstvovačce vylila půl kelímku vody a ledové tričko se na mě nalepilo…
A na závěr ty, kdo vědí o mé netradiční sázce, moc ráda ujišťuji, že jsem ségře zařídila, že se může vdávat a já stále zůstávám single J
Tak ahoj v Salzburgu příští rok!
