A je to tu, mám s běháním chvíli utrum.
V sobotu jsem byl na závodě 3.7 km v Dolních Počernicích. Vzhledem k tomu, že to mám zhruba 15 min z domu, tak jsem dopravu na závod vzal jako rozklusání a ze závodu jako výklus. Samotný závod se běžel v zámecké zahradě, což mimo jiné znamenalo hodně ostrých zatáček. A to je přesně to co mi nesedí, pořád zpomalovat, zrychlovat, zatáček, nepřerazit se. Mám prostě radši jedno tempo, které si můžu běžet. Čas 14:43 nijak oslňující, ale vzhledem k průběhu trati spokojenost.
No a teď k tomu hlavnímu, co jsem chtěl napsat. Už delší dobu mě sem tam při běhu bolí šlacha vlevo na levém koleni. Bolí jen při pomalém běhu. Při závodě jsem ji asi ještě nikdy necítil. Vzhledem k tomu, že se poslední dobou docela snažím v tréninku běhat po špičkách, tak jsem myslel, že změna stylu způsobuje větší zatížení nějaké šlachy a ta si prostě musí zvyknout. Moje milá šlacha je ale pěkná svině asi. Když zjistila, že se mnou není kloudná řeč a že ji nedám pokoj, ušila na mě boudu. O tom, že je to potvora zákeřná svědčí fakt, že se od včerejška tváří jak neviňátko. Ona ne, že by začala dělat větší problémy sama, jak se patří na slušně vychovanou šlachu. Ona do toho namočila celé koleno. Takže situace je taková, že mám levé koleno asi tak o polovinu větší než by mělo být a nemůžu s ním hýbat do krajních poloh (ať už pokrčit, nebo natáhnout). Zákeřné na tom je, že nic v koleni nebolí, jen v těch krajních polohách píchá pod čéškou.
Takže jsem dostal naordinováno běžecké volno, ledovat, mazat protizánětlivou mastí a pokud se to nezlepší zajít k doktorovi. Máte někdo případně tip na dobrého doktora v Praze? Který udělá víc než doporučí už nikdy neběhat?
Vzkaz pro Šlachu: „Nemám sice důkaz, že za to můžeš ty, ale cítím, že jo. Jestli si myslíš, že mě tyhle tvoje zákeřnosti položí, tak mě asi ještě neznáš. Chceš válku, máš ji mít“. Ehm 🙂
