Ahoj všichni VRCaři a specielně spoluběžci ze závodu Silva Nortica Run!
Závod byl velmi krásný a po všech stránkách vydařený, nicméně chci psát o něčem jiném. Tak, jak Blaník pochopila význam slov „povinně volitelné“, já jsem pochopila, proč jsem prostě nemohla nic vyhrát v tombole na závodě. Moje výhra totiž na sebe počkala až dva dny po závodě :-). Naskytla se mi naprosto nečekaná možnost jít se proběhnout se dvěma běžci – účastníky ze Silva Norticy 103km ultramaratonu! A to se přece nedá odmítnout! Počáteční nadšení vystřídala obava, jestli jim budu stačit, ale nakonec vše dobře dopadlo. Vyběhli jsme v sestavě Pantelis Kampaxis, slavný běžec z Kréty a bronzový medailista ze Silvy Norticy (!), Ondřej Prokop, neméně slavný vytrvalec z naší vlasti a na Silvě Nortice třetí ve své věkové kategorii (!), a moje maličkost. Bylo čerstvě po dešti a trasa vedla ze Štěpánské ulice, přes Výtoň na vltavské nábřeží směr Barrandovský most, dále do Krče a přes okraj Kunratického lesa na Spořilov. Celkem 13km, o kterých ani nevím, jak uběhly, protože jsem celou cestu povídali a běželo to tak nějak samo. Dostalo se mi mnoho cenných rad ohledně běhání a také mojí libůstce – klasického řeckého maratonu. Po skvělém výběhu jsme se šli najíst do hospůdky, kde se připojila Pavlína a Vojta, organizátoři Silvy Norticy (!) Tak už je vám jasné, že jsem prostě šťastný člověk, i přesto, že jsem nic nevyhrála v tombole? 🙂
Ahoj a přeji všem pohodové sbírání dalších kilometrů! Katka
