Na workshop s tímto názvem jsme v sobotu vyrazily se švagrovou a já jsem se z něj vrátila naprosto nadšená a zároveň trošku naštvaná, že jsem se všechny ty informace nedozvěděla už dřív. A byla jsem tak nadšená (tady by se mi teď krásně hodil anglický předpřítomný čas), že jsem hned začala se cvičením a relaxací pánevního dne, až jsem naráz zjistila, že už uběhl týden a článek o workshopu nikde. Tak to jdu honem napravit 🙂
V létě jsem na facebooku našla stránku Fyziomami, klikla jsem na ni a zjistila, že Fyziomami je moje bývalá spoluhráčka z házené a že se věnuje přesně tomu, co já zrovna potřebuju, hledám, řeším, ale nenacházím pořádnou odpověď!!! Bylo to v době, kdy jsem začala cvičit na diastázu a kdy jsem napsala tento článek. Martina je fyzioterapeutka, máma dvou dětí a je na ní vidět, že ji strašně baví to, co dělá – šíří osvětu o pánevním dnu. Pročetla jsem celý její web a nakonec jsem si udělala test, abych zjistila, jak na tom jsem se svým pánevním dnem po porodu. Z devíti možných bodů jsem získala pouhé čtyři. Byla jsem ideální adeptka na to, abych se zúčastnila workshopu 😀
Jak to tedy celé probíhalo?
Na začátku nám Martina ukázala na obrázku něco z anatomie, abychom věděly, o které části těla se vlastně bavíme. Vysvětlila nám, jaká je funkce pánevního dna a co se stane, když pánevní dno nefunguje tak, jak má. Učily jsme se správně stát a sedět. To jsou věci, které jsem se naučila na dvou hodinách pilatesu, které jsem v životě absolvovala, ale je fajn si to občas nechat připomenout, protože člověk velice rychle sklouzne do starého známého a pohodlného „nahrbit záda a vyvalit břicho“. Nové pro mě bylo, že pánevní dno nemá svůj protisval jako ostatní svaly v těle. Jako protiváha slouží náš dech a proto jsme se zaměřily na dýchání. Lehly jsme si na záda a snažily se zhluboka nadechnou ta dostat vzduch až dolů do pánevního dna. Tohle byl přesně cvik, který jsem se naučila s fyzioterapeutem a poctivě jsem ho dělala. Martina nám poradila, abychom si představily, že pánevní dno funguje jako květina, která otevírá a rozevírá své okvětní lístky a mě tahle vizualizace moc pomohla a šlo mi to dýchání líp. Postupně jsme probraly cvičení břišních svalů a hlubokého stabilizačního systému a zároveň u toho probíraly otázky, které jsme kladly my cvičenky 🙂
Lehká deprese
Když žena správně cvičí od prvních hodin a dnů po porodu pomůže stáhnutí svalů do původního stavu, posílí pánevní dno a střed těla a může mít ploché břicho jako před porodem. Navíc mateřská je úžasná v tom, že můžete všechny ty jednoduché cviky dělat doma, když si hrajete s dětmi. Nebo tu dobu, kdy je tělo tvárné po porodu propásnete, necvičíte nebo cvičíte špatně a pak skončíte s bolavými zády a diastázou. V tu chvíli jsme se na sebe se švagrovou smutně podívaly, že b je správně 🙁 Ona po prvním porodu zhubla a měla zpátky svoje ploché břicho. Po druhém porodu dvojčat císařským řezem už ploché břicho nemá. A když s tím byla u doktorů, většinou se na ni dívali, jako že co byste chtěla, po dvojčatech a císaři to tak prostě je. Mě zase po prvním porodu vůbec nenapadlo, že by se mé tělo nemělo dostat do původní formy. Hned po šestinedělí jsem začala posilovat břicho, ale měla jsem to dělat jinak. A po druhém porodu jsem udělala vpodstatě tu stejnou chybu. Na konci šestinedělí jsem začala 30 Day Shred s Jillian Michaels, abych zpevnila svaly a mohla začít běhat. Veliká chyba, protože tělo nebylo na takovou zátěž připravené a přestože jsem ten měsíc odcvičila, svým břišním svalům jsem tím spíš ublížila.
Něco na povzbuzení
Zhruba v polovině workshopu Martina všem, které chtěly (takže všem) prohmatala břicha a určila, jestli máme nebo nemáme diastázu břišních svalů, případně v jakém rozsahu. Já jsem měla radost, že jsem na tom lépe než v červenci na začátku cvičení (juchuu), ale zároveň vím, že mám ještě velký prostor pro zlepšení. Ale úplně nejlepší zpráva je, že i po třetím dítěti se diastáza může spravit. Svaly se během těhotenství znovu roztáhnou a při správném cvičení může diastáza zmizet. Juchuu podruhé 🙂
Překvapení na závěr
Pánevní dno pro mě bylo až do soboty takové tajemné místo. Věděla jsem, že existuje, ale nevěděla jsem, jak přesně vypadá, které svaly ho tvoří a co vlastně dělá. Taky jsem věděla, že je potřeba ho posilovat, takže jsem nějaké cviky cvičila, ale nebyla jsem si jistá, jestli to dělám správně. To všechno jsem se naučila.
Na úplném konci jsme ještě měly možnost individuální konzultace, jestli dýcháme a cvičíme tak, jak jsme se celé dopoledne učily. Už na začátku jsme se dozvěděly, že pánevní dno je potřeba aktivovat, ale také relaxovat. Některé ženy ho mají povolené, ale existují i takové, které ho potřebují spíš relaxovat. No a to bylo právě to překvapení. Vůbec mě nenapadlo, že to můžu být zrovna já. Představovala jsem si, že přetížené pánevní dno má nějaká fitneska s vysekaným bříškem nebo nějaká vystresovaná manažerka (ani jedno nejsem).
A jak už jsem psala na začátku, od workshopu poctivě cvičím a k Vánocům si asi budu přát venušiny kuličky, které jsou výborné na procvičení pánevního dna. Workshop vám všem (ano i mužům) moc doporučuju. Ženám po porodu doporučuju dvojnásob a klidně na workshop zajděte i vy, kteří máte pocit, že se vás problém s pánevním dnem netýká, protože dozvědět se třeba, jak mít lepší sex, taky není špatné 🙂
Mějte se hezky 🙂
A.
