Někdy to prostě nejde. Hledáte cesty, jak dál, přecházíte od jednoho nadějného životního směru k druhému a unavuje vás to. A ono to pořád nejde. Nejste líní, nejste mamánci z gauče, nejste kloučci s mlíčkem u pusy… A přesto to pořád nejde. A pak si v soukromí, skryti od zraku a sluchu okolí, zakřičíte z plných plic: „Do prdele, takhle ne!“ A pak už máte velmi blízko k tomu zase někam utíkat
