Dneska jsem zajel na závod blízko svého rodného domova, do Znojma. Závod to byl na 7,5 km a chtěl jsem si zde testnout, jestli teď ve středu desítka pod 40 je reálná. Takže jsem chtěl zaběhnout čas pod 30 min. Trochu mi nedošlo, že pokud se poběží údolím, tak to asi nebude úplně po rovince.
Po odposlechnutých debatách místních jsem dospěl k názoru, že trasa bude asi hodně podobná té v Modřanech, která teda byla dost brutální 🙂 Závod to byl lehce komornějšího duchu, na start se postavilo nějakých 25 závodníků. Lehce jsem okouknul ostatní a tipnul si zfleku tak 10 závodníků, kteří by mě mohli předběhnout. Aby to ale neměli tak jednoduché, postavil jsem se hned na startovní čáru a vyrazil na čele závodu.
Čela závodu jsem se, světe div se, držel zhruba 2km. Cítil jsem, že start je lehce přepálený, bohužel jsem přehlídl cedule s označením km, které tam byly, takže nevím, jestli to bylo na hraně 4min/km nebo pod, nad to určitě nebylo 🙂 Trochu mne překvapilo, že naše 4 člená skupinka je po těch 2km docela osamocená. Trochu jsem tedy okouknul ostatní 3 spoluběžce. Se dvěma, kteří naši skupinku vedli, jsem hned věděl na čem jsem, na ty nemám. Běželi celkem na pohodu, pěkným krokem. Třetího jsem zas otipoval, že to dost přepálil a odpadne. V obou případech jsem se trefil.
Po zhruba 2500m začalo stoupání a to ne jen tak nějaký, ale rovnou kopec jako kráva. Byl dlouhý zhruba tak 100m, nepříjemné bylo, že po 100 metrech kopec zdaleka nekončil, jen lehce zmírnil. Do kopce to bylo ještě asi další 1,5km. První dva závodníci mi solidně utekli, kopce prostě neumím 🙁 Třetí odpadl hned po 50 metrech, přešel do chůze. Zhruba v polovině mírnější části mě předběhl zhruba tak 50 letý pán, běželo mu to do kopce solidně. Ke konci mě vzal ještě jeden běžec.
Po tom kopci jsem byl solidně zakyselený, takže běh nebyl úplná lahoda, zhruba tak 3 min trvalo, než nohy povolily. Co jsem se ale tak ohlížel, tak za mnou díra minimálně 300 metrů, dál vidět nebylo. Po zhruba 500 metrech po rovině následoval pekelný sešup. Nebyl ani tak prudký jako hnusný. Sklon měl akorát na to, aby člověk nemusel brzdit a hezky se rozběhl, jenže ten terén, samý kámen a kořeny. Naštěstí i když jsem valil jak blázen, tak kotníky vydržely. Kilometr, kde asi polovina byl sešup jsem měl za 3:45, hezké, tak by to chtělo každý km:-)
I když jsem očekával, že se ke konci projeví lehce přepálený začátek a těžký výběh, nestalo se tak a poslední 3 km jsem běžel po 3:55min/km.
Celkový čas 31:58, celkově 5. místo a 3. místo v kategorii Muži A. Čili bedna a můj první běžecký pohár. No co mám povídat, radost jsem měl neskutečnou 🙂
S výsledkem jsem nadmíru spokojený. Ověřil jsem si, že jsem schopný běžet na vyšší tepovce, než jsem doposud běhal desítku. Takže ve středu se ukáže. Pořád doufám, že to bude na Ladronce rovinka. Pokud ano, věřím, že by se mohlo pod 40 zadařit, nebo hodně přiblížit. Uvidíme 🙂
