Mám pocit, že můj poslední příspěvek naznačil, že končí období mé trudomyslnosti, a začíná období radosti a světlých zítřků. Tedy přála bych si, aby to tak bylo. Abych se opravdu pohnula, musím sepsat následující řádky. Minulý týden jsem hodně, hodně moc přemýšlela a konečně jsem se asi dobrala k něčemu, co by mi mělo pomoci. Řekla jsem si (jako už tolikrát): je to v hlavě. Pokud srovnám hlavu
