Nejsem blogger. Nějakou dobu mě přestalo bavit zapisovat poznámky o běhání. Udržovala jsem si deníček s odběhnutou kilometráží a na nic víc nebyl čas a ani nálada. 11. září jsem běžela Baroko cross půlmaraton, potom jsem ještě asi týden běhala, načež mne zkolila infekce. Kvůli infekci jsem nemohla běhat asi 2 týdny a další 4 týdny jsem si dala volno v rámci regenerační pauzy. Vygruntovala jsem barák, připravila narozeninovou oslavu pro Timíka, vařila a pekla jako o život a pomalu si zvykala, že mám víc času na rodinu. Nicméně někde ve mně stále dřímala touha natáhnout si legíny, zašněrovat botky a vyběhnout. A ta touha rostla a najednou jsem měla neskutečný absťák po běhu. Poté co jsem pár dnů přemýšlela o cílech (ty prostě musím mít jasně dané) a způsobu, jakým toho cíle dosáhnout, jsem zkontaktovala Miloše z Endurainingu. V té chvíli už ho trochu zoufale prosím, jestli nademnou zase roztáhne ochranná křídla a ujme se mně. Tak jsem zase začala s pravidelným během. Běhám teď 4x týdně, 2x týdně jsem na Pilates. Mám míň času na děti, v baráku už se zase hromadí přes týden nepořádek, který více čí méně úspěšně likvidujeme přes víkend, nevařím každý den, ale jsem spokojená. Registrovala jsem se na pražský půlmaraton 2.dubna a začátkem října chci uběhnout maraton v Budapešti. Cíl mám tedy na rok 2011 smělý, ale pevně doufám, že se do něj ve zdraví dostanu.
