Chtěl jsem si to zkusit, zaběhnout velký závod, pořádnou masovku a taky se mi to splnilo. Košice nás uvítaly ve velkém stylu, s příslibem příjemného počasí. Davy sportovců v sobotu pořadatelé na většině stanovištích rychle zpracovali, takže ani čekání ve frontách nebylo zdlouhavé.
Obával jsem se hromadného startu, bylo třeba se namačkat cca. 30 min před startem do koridoru a vydržet to. To byla pro mě novinka, která mi úplně nevyhovovala, ale nervozita už ze mě v té době opadla, tak jsem v klidu pozoroval okolní běžce, v sobotu jsem byl podstatně nervóznější. Uteklo to rychle, tlačenice na startu taky v pohodě – z toho jsem měl největší obavy, že se budeme dlouho rozbíhat na požadované tempo, po pár set metrech kličkování už nebylo co řešit.
První kiláky se snažím držet tempo 4:15/km na cílový čas pod 3h, cítím, že to nebude až tak jednoduché. Tohle tempo vydržím do cca. 15.km, to už začíná poskakovat pravá bota, kterou jsem si špatně utáhl. Večer před závodem jsem si změnil vázání tkaniček, na levé botě problém nebyl a opravdu jsem si to pohodlí do daného momentu užíval. Nejprve mi to nijak nevadilo, ale postupně jsem měl pocit, že se mi roluje ponožka, místo toho to byl vznikající puchýř přes došlapovou část chodidla. Vodiče na 3h jsem měl cca. 1,5min před sebou, utekl mi hned na startu, vybíhal mezi prvními, i když se to může zdát jako malý časový rozdíl, když jsem se pouštěl do druhého kola, už tolik elánu ve mě nebylo. Skvěle na mě působily hlavně hudební „koutky“ a pak také povzbuzující diváci. Pár hluchých míst se našlo, až mi ten humbuk kolem chyběl.
V druhém kole už na trati zůstávali jen maratonci a to jsme byli pěkně roztahaní. Na cca. 25.km jsem začal dotahovat jednoho běžce za druhým, přestože i můj průměr byl čím dál pomalejší, stále jsem běžel celkem vyrovnaným tempem. Druhá rána pro mě přišla o 5.km později, to mi začalo trochu harašit v žaludku. No nic, kdyby bylo nejhůř, měl jsem mít na každé osvěžovací stanici budky. Jenže já žádnou neviděl a tady uprostřed města moc stromů, keřů pohromadě nenajdu. Navíc všude kolem fandící lidi, nějak to vydržím. Večeře sice byla střídmá, jenže jsem chtěl zkusit místní kvasnicové pivo a to mi nejspíš nesedlo, těžko říct. Předbíhá mě chlapík, který za mnou chvíli visel, nabídl se mi, že mě bude krýt před větrem, co se do nás opíral. Chtěl jsem mu to oplatit o kus dál, jenže to už nohy moc netáhly a trochu jsem bojoval i se sebou. 7km do cíle, to už musím nějak nakopnout, nešlo to. Na 40.km se trasa mírně lámala a sklon byl tak akorát na poslední pokus o roztočení nohou. Chytl jsem se a už jsem to vydržel až do cíle. Puchýř praskl, na břicho jsem si ani nevzpomněl. Závěr byl hodně emotivní, měl jsem pocit, že dělám místo kroků dlouhé skoky, nohy měly dostatek sil a když jsem koukal zpětně na data z garminů, mezičasy byly kolem 4:00/km. Cílem probíhám v čase 3:09:03, je to tam!
A je to za mnou..spokojený, nebo ne? Určitě ano, když se zpětně ohlédnu za celou 8-týdenní přípravou, na 100% jsem to nezmákl, přesto v den D nohy makaly a cítil jsem se psychicky velmi dobře. Musím na sebe přiznat, že jsem tajně doufal v čas pod 3:00, to Ostravský 1/2M mě hodně nalákal k této myšlence, jenže maraton (rozumně rozběhnutý) se opravdu rozhoduje až těch posledních cca. 10km, v této fázi jsem nebyl až tak odolný a polevil jsem. Nevyvaroval jsem se chybám, které zrovna v případě maratonu mohly udělat mnohem horší výsledek, naštěstí vše dopadlo ještě dobře.
Záznam z garminu na strava.com
Co jsem zvládl:
– nepřepálil jsem start
– nepodlehl jsem v kritických chvílích, kdy jsem vybočoval tempem z plánu
– finiš
Co je třeba doladit:
– neměnit dlouhodobé cíle na základě rychlejších, kratších distancí
– nepoužívat nevyzkoušené změny ( viz. vázání tkaniček )
– držet se závodní strategie a tu pilovat na kratších distancích
– stravu před závodem
– pití za běhu, první pokusy byly hrozné, málem jsem se utopil, trochu zpomalit a hned to bylo lepší
– zimní přípravu!! 🙂
Ubytování jsme byli jen přes cestu od startu závodu, využili jsme k tomu služby www.airbnb.com , pokud jsme nechodili po venku, tak jsem pořád koukal z balkónu a vyhlížel, co se to tam děje.
Zkusil jsem i celkovou masáž pro lepší uvolnění těla, paní masérka měla se mnou docela práci, ale průběh i výsledek byl příjemný. Můžu doporučit http://www.masaze-santal.cz/ v Místku na náměstí.
A na závěr malý bonus 🙂
 |
| příště bosky 🙂 |
