Běhal jsem jako o závod a zjistil, že i přes cílený trénink mi stále něco chybí. Že se běh stává stereotypní činností, kterých už mám akorát po krk. Možná si teď někdo řekne, že se to dalo čekat, nebo že to píšu z pohodlnosti či lenosti. Kdepak. Prostě mi nesedí, že mám následovat pokyny někoho nejen neznámého, ale taky někoho, kdo si říká trenér. Poznámka na okraj: nemám problém s autoritami, 
