Šampionát na domácí půdě pro mě byl vrcholem letošní sezóny, který se mi bohužel nepodařilo zdolat…
Sprintové štafety 5. místo
Pěkný start do šampionátu, byli jsme celou dobu v boji o medaile. Denča to pěkně rozběhla a mně se podařilo se v úvodu díky velmi dobré teoretické přípravě docvaknout na čelo závodu. Bohužel mi zhruba v půlce začaly docházet síly a ke konci už to byl boj. Z únavy jsem udělal drobné chybky a vyslal Vojcka na trať opět s půlminutovou ztrátou. Těch 20 vteřin co jsem ztratil po divácké stále mrzí. Vojcek podal perfektní výkon a udržel nás v boji. Janďa to však na posledním úseku proti současně nejlepším holkám měla extrémě těžké, a tak jsme z pátého místa měli zaslouženou radost.
Rozhovor po druhém úseku pro ČT, směs pozitivních a negativních pocitů
foto: kade a AA
Vyhláško, ještě jedna omluva nějak se k nám nedostalo, že se vyhlašuje 6. týmů…
foto: kade a AA
Sprint diskvalifikace v kvalifikaci
Po SP v Polsku jsem měl z kvalifikace respekt, přesto jsem podal pěkný výkon s jednou špatnou volbou. Po doběhu do cíle jsem si byl jistý jasným postupem, o to větší zklamání bylo, když jsem se po vyčtení čipu dozvěděl, že mi chybí jedna kontrola. Jak už jsem psal na FB, mapuji si ve spritu dopředu. Cestou na 14 kontrolu jsem si začal připravovat postup na 15 kontrolu, dočítal popis, abych věděl z jaké strany zdi je 15 kontrola. Když jsem si vše uvědomil, zapomněl jsem se v mapě vrátit na postup na 14 kontrolu a jen kolem ní proběhnul bez ražení… Cítil jsem se pod psa a sledování finále na shromaždišti bylo utrpením…
Middle 27. místo
Na úvod musím zmínit výkon v kvalifikaci, kdy jsem měl pervektně naštelovanou hlavu a šel supr kontrolovaný výkon. Po proběhnutí cílem kvalifikace jsem ihned začal přemýšlet nad finálovým závodem a výkon v kvalifikaci vynuloval, to byl jen postupový krok.
Z finálového terénu jsem měl respekt, ale snažil jsem se ho zahnat a být agresivní. To stálo hned za první chybou na jedničku. Pořádně jsem si nepřečetl vrstevnice a jedničku podběhnul… Při jejím ražení mi hlavou proskočilo, že je vše na co jsem se takovou dobu chystal ztraceno. Bohužel jsem se už nedokázal dostat zpět do závodu a dál jsem dělal drobné chyby. Můj výkon uplný propadák nebyl, ale v našlapané výsledkové listině to stačilo až na 27. místo což bylo daleko za mým očekáváním a tak trochu se mi po proběhnutí cílem zhroutil sen…
Když se nedaří, tak to na trati bolí snad i víc:
Štafety 7. místo
Přesně po deseti letech jsem se vrátil do druhého týmu, naposledy jsem dvojku běžel na ME 2006 v Estonsku. Sestava štafet byla dlouho diskutovaným tématem, ale Ňuf, Šéďa a Vojcek prostě měli za sebou povedený šampionát. Nárokovat si místo ve štafetě místo kohokoliv z této trojce mně osobně přišlo nefér… Navíc 3. úsek ve druhé štafetě byl výzvou na kterou jsem byl připraven! Věřil jsem, že Dým s Kubátikem to rozběhnou na čele.
I když už jsem ve štafetách dokázal celkem dost, musím se přiznat, že jsem v noci na sobotu skoro nespal. Směs pocitu zklamání z middlu a bojovná příprava na poslední úsek mě nenechala se v klidu vyspat. Nakonec Dým s Kubátikem podali dobré výkony, ale ne top. Já do lesa vybíhal asi 3min za Vojcem. Výkon nebyl bezchybný, ale dokázal jsem se zbavit štafet okolo sebe, ale do boje o medaile už jsem se nedostal. Doběhli jsme ne pěkném sedmém místě a já klukům děkuji za předvedené výkony. To, že mi po doběhu nebylo do řeči, jsem si způsobil už den předem na middlu a po skončení ME to na mě jen dolehlo…
Výsledky, ve kterých nás neškrtli
Hořký závěr s pozitivní atmosférou
Po doběhu do cíle vládla na shromaždišti parádní atmosféra, kluci udělali medaili po neuvěřitelných výkonech všech tří (Nuf, Šéďa a Vojcek). Já osobně se musím přiznat, že jsem si to s nima nedokázal užít. Byl jsem fakt zklamaný. Pořád jsme individuální sport a já se klidně přiznám, že jsem jel na ME pro výsledky ne pro spokojenost s předvedenými výkony. Bohužel jsem si domů, žádný dobrý výsledek neodvezl. Před depresí mě zachránil až Maroš, který mi přinesl kelímek a až jeho konzumace mi vykouzlila úsměv na rtech…
A na závěr, říká se, že končit se má na vrcholu, takže se po ME loučit nemůžu. Právě jsem si v kalendáři zaznačil termíny 23. a 27. srpna. Držte pěsti!
