Nemůžu uvěřit, že za měsíc to bude už půl roku, co jsem začala pracovat ve Starbucksu. Od podzimních pumpkin spice a vánočního toffee nut latte
jsme se dopracovali přes valentýnské tripple hot chocolate a pistachio rose mocha až k honey blossom a vanilla bean macchiato, cold brew,
granole a spoustu dalším novinkám. Na měsíc duben ale český Starbucks připravil úplně jinou akci. Rozhodl se přiložit ruku k dílu
a pokusit se najít několika zvířátkům z útulků nový domov. Pro mě to byla i trošku osobní záležitost a okamžitě jsem věděla jaký
útulek bych chtěla vybrat… a jelikož nikdo nic nenamítal, naším útulkem se stal Dog point.
O co jde?
Jednotlivé pobočky Starbucks si vybraly útulek a zvířátko/a, které by chtěly podpořit. Na každé pobočce tudíž najdete velkou ceduli,
kde byste se měli dozvědět všechny informace o pejskovi (na Malostranské mají kočičku) a pokud byste chtěli vědět ještě něco víc,
neváhejte se zeptat baristů. Protože je samozřejmé, že ne každý má podmínky nebo možnost vzít si domů pejska, můžete pomoci
i jinak – na každé pobočce bude koš, do kterého se budou vybírat prostředky, které útulek shání – čistící prostředky, potřeby
pro pejsky apod. I o tom byste se měli dozvědět na tabuli nebo na požádání u baristů 🙂
Proč právě Dogpoint?
Těžko říct. Mohla bych říct, že k němu mám osobní vztah, ale není to tak silné pouto, jako kdyby od nich měla např. pejska. Důvodů je
ale hned několik – jedna z fotografek (v podstatě jediná a taky i nejlepší), která fotí naše turnaje na squashe přidala na facebook fotku,
kde vyráběla hračky pro pejsky z Dogpointu. Podívala jsem se na stránky, na jejich facebook a strávila tam spoustu času. Četla jsem
příspěvky na zdi, příběhy pejsků a sledovala a hledala, jestli si je nakonec někdo vzal. Sledovala fotky nových majitelů a radovala se,
že pejsci našli nový domov. A věřte mi, že ne vždycky se měli růžově…
Začala jsem Dog point sledovat a zajímala se o dění v útulku. Nejvíc líto mi je, že se nachází dál od Prahy… kdybych měla auto,
věřte mi, že se o víkendu sbalím a jedu na celý den venčit. Umíte si představit ten klid? Vzít si ty malý hafany a frčet s nima do lesa?
Co mě ale zaujalo nejvíc je ta láska lidí, kteří se na Dogpointu podílejí. Asi je všem jasné, že finance hrají v takovém „projektu“ velkou
roli.. péče o každého pejska stojí spoustu peněz – ať je to přeprava, veterinární péče, krmivo nebo azyl… živě si pamatuji, jak se na
facebooku psalo o výstavbě útulku a pomoci… každý se snažil přidat ruku k dílu, kdo mohl – pomohl. A můžu s čistým svědomím říci,
že si to v podstatě postavili sami.
Ze všeho nejvíc se Vám ale bude líbit rubrika ŠŤASTNÉ KONCE. A pokud máte chvilku času, podívejte se kolik jich je. A to jen díky
lidem, kteří nemají to srdce nechat pejsky na pospas osudu a snaží se o 106, aby jim našli nový a milující domov. Asi si nemusíme říkat,
čeho jsou lidé schopni… a jaké osudy za sebou pejsci mají, když se do útulku dostanou.
ALE..
… teď je na čase představit si pejsky, které vybral náš tým, konkrétněji Lucka s Adélkou 🙂
RALF
Ralf se k nám dostal od majitelky, která ho odložila kvůli jeho nevypočitatelné agresi. Dle jejích slov nebyla
první majitelkou, nýbrž ho prý zachránila před utracením.
Ralf se u nás choval naprosto bezproblémově, nechal si líbit veškerou manipulaci a zacházení. Odešel tedy do adopce.
Z té se ale druhý den vrátil pro stejné chování, jako nám popisovala bývalá majitelka. Totéž se opakovalo
i v další adopci, do které už ale šel s popisem „šílenec“ :).
Mezitím, po dobu pobytu v útulku s ním nikdy žádný problém nebyl – ani při ošetřování na veterině, nic. Nabízí se nám
tedy varianty, že se jedná o naučené chování v bytě, nedostatečně zkušení osvojitelé s teriéří povahou, nebo dle veterináře
máme brát v potaz i možnost epilepsie.
Ralfíkovi je 5 let, za svůj krátký život procestoval několika rukama a nikde nenašel své stálé doma.Má hygienické návyky,
po seznámení je schopný fungovat i se psími kluky. Umí několik základních povelů, a procházkách nemá problém s dospělými,
ani dětmi. Do bytu ho doporučujeme pouze zkušeným osobám, případně by pro něj byly skvělé podmínky a režim jako
má u nás – bydlí venku a dostane se 2-3x denně na procházku a do kontaktu s lidmi (při tomto režimu nemá sebemenší
náznaky problémvého chování).
BEN
Beník se k nám dostal velmi nedobrovolně. Vyrůstal se svými majiteli od štěnětě. Páníček mu zemřel a panička
musela do domu s pečovatelskou službou, kde měla přísný zákaz vzít si ho s sebou. Nikdo jiný z rodiny nebyl,
aby se o Beníka postaral. A tak je u nás.
Beníkovi je deset let, na svůj věk je v dobré kondici a je to pohodový pes. Je to kříženec jorkšíra a kernteriéra.
Byl zvyklý žít i v bytě i u domku se zahradou, s dětmi i seniory. Moc povelů sice neumí, ale je na něm vidět,
že se mu věnovali a Beník si nenese žádný psychický problém. S fenkami se snese, ale psí kluky si vybírá.
Kočky honí jako správný teriér.
Takhle vypadá naše nástěnka… 🙂
Pokud tedy půjdete okolo, zastavte se. U nás (na Muzeu nahoře u koně) Vás stoprocentně rádi uvidíme.
Pokud budete mít doma nějaké čistící prostředky, vemte je s sebou a my je útulku předáme.
Pokud víte o někom, kdo by některého z pejsků mohl chtít, udělejte si tu chvilku a dejte mu vědět.
Pokud chcete udělat dobrou věc, sdílejte článek, sdílejte myšlenku, řekněte o tom ostatním nebo zaskočte na kafe.
Pokud se Vám líbí útulek nebo některý z jiných pejsků, třeba najde domov právě u Vás 🙂
Pokud chcete útulku pomoc na vlastní pěst, určitě se podívejte sem.
Ať chcete přijet venčit, koupit něco pejskům, přispět peněžně a nebo si koupit třeba tenhle kalendář a podpořit dobrou věc.
Mně osobně se neuvěřitelně líbí… protože kdo má doma psisko, stoprocentně se nad nejednou fotkou zasměje! 😀
Tak co?
P.S. – Kdo si pejska adoptuje, má u nás měsíc kafe zdarma!
