Baví mě zkoušet nové věci a poznávat nová místa. Když se tak naskytla možnost zazávodit si na etapovém závodě dvojic v Malajsii, moc jsem neváhal. Dvojici jsem vytvořil s Tomem Materou, z jednoho závodu se staly dva a výprava byla na světě.
O (pevninské) Malajsii jsem toho moc nevěděl, jen ty nejužitečnější informace – žijí tam varani, sloni a bude tam horko. abychom do startu srovnali časový i teplotní posun, dorazili jsme do místa prvního závodu – Rembau Challenge – o dva dny dříve. Nepovedlo se nám ani jedno – z projížďky na kole jsme se vrátili vysušení jak Frank Schleck, z běhání zpocení jak plemenné svině.
Ať už tady poběžíme nebo pojedem, vypadá to zajímavě.
Uchvátila mbe barevná kola místních harantů.
Vopice se z nás a z našich banánů mohla zbláznit.
Byla to náročná projížďka.
První den nás čekalo cca 72 km včetně 10 km pádlování rozsekaných do asi 12 krátkých etap – běh, kolo, letní biatlon (2 závodníci / 1 kolo) a tu a tam nějaká drobná specialita. Druhý den velice podobný průběh, jen bez pádlování. Krátké etapy, spousta kvalitních závodníků z Nového Zélandu i místních rychlíků slibovalo závod ve zběsilém tempu.
A přesně to se vyplnilo. Nám se úvod povedl, po hodině a půl jsme se dotáhli do vedoucí skupiny za Jackiem a Samem. Pak přišel defekt, stíhačka na kole, stíhačka na pádlování, zlomené pádlo, stíhačka na kole a další defekt, stíhačka na kole… a po 5 hodinách nám prostě došlo. V tu nejméně vhodnou dobu, pochopitelně. Výběh na kopec (cca 600 m převýšení) a následný ještě dlouhý dojezd do cíle byl skutečným testem vůle. Do cíle jsme se dostali v čase 7h 31 min, takže to vůbec nebylo zadarmo.
Dobrý start je základ.
Dokud jsme měli oba listy pádla, tak to ještě šlo.
A pak už jsme jen trpěli.
Občerstvovali…
Tvářili se u toho uvědoměle.
A na závěr ještě pár překážek – tak trochu za trest.
Mohli jsme být skutečně spokojeni s tím, že jsme tam nechali vše. Ale s výsledkem určitě ne – jednak jsme pomýšleli výše než na 9. místo, především jsme ale na nejbližší tým měli 20 min a etapa další den vypadala o mnoho rychlejší. Organizátor sice předpokládal skoro stejný čas, ale časové odhady nebyla jeho silná stránka (trasa místo 72 měřila 90).
Taktika do druhého dne byla naprosto jasná: Šlapat do toho maximálně od začátku, i tak to s největší pravděpodobností na posun stačit nebude. Rozjeli jsme to ostře, na biatlonu se posunuli velmi blízko čela, pokračovali v našem tempu, neustále v kontaktu s pár týmy, a než nám stačilo dojít, stihli jsme dojet do cíle – na 4. místě, těsně pod 4 hodiny. Předjeli jsme třeba i tým Brasília Multisport, takže dnes dobrý. K našemu překvapení jsme se posunuli na 8. místo, asi někdo rupnul.
Rubeme to od startu.
Dnes žádné pádlování.
Jen trochu toho tubingu.
A hlavně se pořád chladit.
Nebo se nechat chladit.
Za 4 hodiny hotovo. S dnešním dnem spokojenost.
Závodu bylo těžko co vytknout, všechno fungovalo, pokyny jasné, občerstvovačky skvělé – na nich skutečně studená voda a led, na shromaždišti neustále k dispozici cyklomechanici (kteří nakonec mezi etapami zachránili vítězný MIX), prostě paráda. I počasí k nám bylo milostivé, bylo sice kolem 30 stpňů, ale klidně mohlo být o deset a víc a to bychom… nevím, co bychom dělali. I ještěry jsme potkali, tak teď ještě ty slony…
Týden mezi závody jsme si nechali víceméně volný, přesunuli se do Malaky a chtěli to kolem trochu poznat. Pojezdili kolem něco na kole, byli se proběhnout v tom nejsilnějším dešti a přežili i jeden žaludeční čardáš. Další sobotu už jsme seděli v Port Dickson na brífinku k závodu.
Pohoda v Malace.
Svátek Deepawali/Diwali – všude spousta lidí.
Deepawali/Diwali je největší místní svátek – jeho podstatou je udělat co největší rámus.
Brífink sice krátký, ale dozvěděli jsme se tam pár zásadních informací. Jednak složení disciplín, ale také jak poznat původní směr šipky. Stává se jim tu poměrně často, že jim je opice ukradnou nebo zákeřně otočí. U nás se tím baví někteří lidé, tady na to mají opice.
V neděli ráno stojíme na startovní čáře – zhruba 40 dvojic a čekáme na start. Přestože nejsem přítel náboženství (můžeme si říct narovinu, že jsem nepřítel všech náboženství), tak předstartovní modlitba a malajská hymna výrazně přidala na atmosféře.
Modlitba, hymna, krleš!
Není se na co šetřit a tak 25 km pádlování rubeme o sto šest. Držíme se v popředí, počasí nás vůbec nešetří, pere to do nás, co to jde, a když vystupujeme po 4 hodinách, jsme úplně vyřízení. Stíháme na kole 4. tým a po 20 minutách jsem úplně uvařenej. Sotva se udržím na nohou, do kopce jdu těžce, z kopce padám z kola.
Na kontrole je naše situace zoufalá – všechno špatně. Skelnej pohled, mžitky před očima, rozsekanej z pádů na kole a v husté džungli jsme přišli o brašničku na kole. Tom se pro ni vydává, já mezitím objímám zem a chci usnout, nevnímám. Tom se vrací, nevím, kolik uplynulo času, ale asi hodně. Má ale jen čip a duši! Opice mezitím vybrakovaly brašničku, vyházely z ní co nešlo sníst, a nakonec šlohly i tu brašnu. S tímhle jsme opravdu nepočítali.
Postupně se zase rozjíždíme, a na posledních 15 km předjíždíme pár týmů. Posledních 8 km. Do cíle dorážíme k našemu údivu na 5. místě, v čase hrubo přes 7 a půl hodiny. Opět závod naprosto na hraně a rozhodně na něj nezapomenu.
Po čtyřech hodinách pádlování toho máme plný brejle.
Tom se vrací s čipem a duší.
Tyhle vobludy nechceme ani vidět.
Speciální úkol – flusačkou sestřelit terč, nikoliv opici.
Vyhlášení na závěr.
Z Malajské výpravy se vracím zase o něco bohatší – o nové zážitky a zkušenosti. Výsledek nebyl úplně takový, jaký bychom si představovali, někdy to byla jen smůla, jindy jsme to prostě nezvládli takticky. Každopádně všechny tři etapy jsme šli naprosto na hraně (tu poslední i za ní). V cíli každé etapy mě pak chtěli zdravotníci zachraňovat a přitom jsem byl prostě jen vyřízenej, z tohoto pohledu to těžko mohlo být lepší. Hlavně to ale bylo úplně nové prostředí, nová kultura a skvělý zážitek. Na závěr jsme si ještě užili Kuala Lumpur. Tak teď ještě ti sloni…
Odpočinek v Kuala Lumpur City Park.
Petronas Towers
Chinatown žije. Dobré to bylo.
The post Malajské dobrodružství appeared first on Pavel Paloncý – Adventure racing, ultratrail, rogaining a podobně.
