Byly roky, kdy jsem co tyden zkoumala statistiky, kolik jsem toho nabehala a kochala se uzasnymi grafy, zvlast kdyz nabehane kilometry lezly nahoru a vaha dolu – coz se moc casto nedelo, takze jsem vetsinou byla z grafu vic nez rozpacita – krasny barevny graf, ale ta cisla…
To tak nejak postupne preslo a posledni mesice zjistuju, ze uzitecnejsi nez zkoumani grafu je zkoumani, jak se vlastne sama citim. Obcas tak lezerne na nejaky graf kouknu a pokocham se, ale ta posedlost grafy je pryc. Kdyz graf kilometru klesa, nedepta me to, protoze je to jen graf. Kdyz stoupa, mam samozrejme radost 🙂
Tak si dnes tak uzivam spravne line nedelni rano – po roce konecne skutecna DOVOLENA! Juhuu! Zadny budik, zadny spech, muzu si delat co chci! 😀 To je pocit 🙂
A jen tak nahodou me napadlo, kolik jsem toho vlastne letos nabehala? A zjistila jsem silenou vec. Zbyva mi 33.06km do toho, abych letos, poprve v zivote, prekonala 1 000 km rocne! (Vy, co to nebehate za dva mesice, se prestante smat, pro me je to proste velka meta!) A sakra! To neni moc, ze?
Problem je v tom, ze jsem jaksi zanedbala preventivni jezeni brusinek a od vcera mam antibiotika. Stihnu to do konce roku? To bude drama 🙂 S antibiotiky behat urcite nebudu, takze mi pak zbude jen par dni na konci roku to dohnat – samozrejme pomalu v ramci zotavovani se z te chemicke naloze. Tak uvidime, jestli to vyjde, nebo ne. Kdyz jo, bude to parada, snad si vyrobim sem na blog i nejaky oslavny prispevek 🙂 Kdyz ne, treba to vyjde pristi rok. Je to parada, jak jsem zmenila cely pristup ke vsemu vcetne behu, je to zkratka jen radost, at uz pod tisic, nebo nad 🙂
To tak nejak postupne preslo a posledni mesice zjistuju, ze uzitecnejsi nez zkoumani grafu je zkoumani, jak se vlastne sama citim. Obcas tak lezerne na nejaky graf kouknu a pokocham se, ale ta posedlost grafy je pryc. Kdyz graf kilometru klesa, nedepta me to, protoze je to jen graf. Kdyz stoupa, mam samozrejme radost 🙂
Tak si dnes tak uzivam spravne line nedelni rano – po roce konecne skutecna DOVOLENA! Juhuu! Zadny budik, zadny spech, muzu si delat co chci! 😀 To je pocit 🙂
A jen tak nahodou me napadlo, kolik jsem toho vlastne letos nabehala? A zjistila jsem silenou vec. Zbyva mi 33.06km do toho, abych letos, poprve v zivote, prekonala 1 000 km rocne! (Vy, co to nebehate za dva mesice, se prestante smat, pro me je to proste velka meta!) A sakra! To neni moc, ze?
Problem je v tom, ze jsem jaksi zanedbala preventivni jezeni brusinek a od vcera mam antibiotika. Stihnu to do konce roku? To bude drama 🙂 S antibiotiky behat urcite nebudu, takze mi pak zbude jen par dni na konci roku to dohnat – samozrejme pomalu v ramci zotavovani se z te chemicke naloze. Tak uvidime, jestli to vyjde, nebo ne. Kdyz jo, bude to parada, snad si vyrobim sem na blog i nejaky oslavny prispevek 🙂 Kdyz ne, treba to vyjde pristi rok. Je to parada, jak jsem zmenila cely pristup ke vsemu vcetne behu, je to zkratka jen radost, at uz pod tisic, nebo nad 🙂
Uzijte se vesele Vanoce!
Lazy Sunday morning, finally a proper holiday after an amazing and exhausting year. My obsession by graphs and statistics is gone, I finally learned that my own feeling is what counts, not graphs and numbers. However from some reason (why not), I checked how many kilometres I managed to run this year. Oh my… I need just 33.06 (20.54 miles) more to break 1 000 km this year! I’ve never run so much before (Stop laughing, for me it’s a real challenge! :). It would be absolutely fine to run it if I didn’t have antibiotics since yesterday! So let’s see how it goes. It’s going to be a thrilling end of the year – am I going to run it? I’m not going to run now with the antibiotics and then there are just few more days left in the year. This is going to be very exciting 🙂 But what’s the greatest about it – I feel pure joy from it. No stress. If I do it, it will be fantastic. If not, also very good! Enjoy a lovely Christmas!
