Jizerský ultra trail 2016
O tomto závodě jsem slyšel už před prvním ročníkem. Po druhém ročníku, když ubylo asfaltu a panelů bylo rozhodnuto, že do třetice už to musím také zkusit. Reference od Zuzky i od Jitky byly více než lákající. V iTB to ale vypadalo, že moc lidí nepojede, ale nakonec na závod jel samotný duchovní otec iTB Běžící Stín. Měl jsem to privilegium, že jsem Vláďu mohl odvézt a cestou tam i zpět jsme tak stačili krásně pokecat. Se stínem a jeho neskutečnýma historkami je to kapitola sama pro sebe 🙂
Před startem potkáváme spoustu dalších kamarádů Radka, Veroniku, Pavla, Zuzku, Honzu a také Jakuba, se kterým pak poběžím hodně dlouho dohromady.
K závodu
Byl jsem nadšen. Vše vyšlo jak mělo, organizátoři, pomocníci, všichni si zaslouží pochválit a moc všem děkuji za super závod.
Registrace: dnes asi snadná záležitost, ale práce je to pořád, vše zafungovalo snadno a správně. Webovské stránky závodu, tak i FB prezentace byly výborné. Nenapadá v čem by šlo ještě zlepšovat, dávám 10 bodu z 10.
Značení trati: Perfektní, nešlo zabloudit. Místy mi to přišlo až přeznačené. Ale chtěl bych moc vyzdvihnout a poděkovat, že organizátoři po závodě uklidili a to nejenom fáborky, ale smazali i nasprejované šipky. To se moc nedělá a myslím, že je to výborný příklad pro ostatní. Dávám 10 z 10.
 |
| Perfektní značení |
Trať: No nádhera, protáhli nás opravdu tím nejkrásnějším. Jsem náročný, ale tady jsem byl nadšen, opravdu krásný trail po krásných místech. Pokud by šlo ještě krapet minimalizovat asfalt, tak bych se přimlouval, ale vím, že né vždy, je to možné. Takhle odhaduji, že na 75km trati jsme běželi po asfaltu tak 5-6 km což je asi nutná daň. Úsek u rozhledny Královka, by podle mne šel vést lesem „přímo, mimo cestu“, u Jizerky by to možná šlo vzít okolo Bukovce a po žluté, bylo by to delší asi o 2,5km, ale bylo by to mino asfalt. U Hejnice se asfaltu asi nevyhneme. Ale ta trasa se celkově opravdu povedla, dávám 10 z 10.
 |
| Nádhera na trati |
Občerstvení: Luxus, vše na co si vzpomeneš, kromě klasiky mě nadchly palačinky, krásné, chutné a dobře stravitelné, obdivuji toho, kdo se s nimi v takovém množství dělal. K tomu ochotná obsluha, prostě tak by to mělo vypadat. Dávám 10 z 10.
 |
| Palačinky a další |
 |
| Milá a ochotná obsluha na Jizerce |
 |
| Obsluha v Hejnicích připomínala pitstop z F1 |
Ceny: Dokonalé! To je kapitola sama pro sebe, dostali jsme, mimo jiné, dvě trička, jedno na nošení a chlubení a druhé na sport. Přiznám se, že na běhání mám triček víc než potřebuji a další nepotřebuji, ale to finišerské mi udělalo obrovskou radost. Moc hezký design a provedení. Hrdě ho teď nosím a moc se mi líbí. Dávám 10 z 10.
 |
| Ceny pro ty rychlé |
Fotky: No přiznejme si to, v dnešní sebestředné době a v době selfíček je foto ze závodů extrémně důležité. Každý se chce vidět (i já) a pak ty fotky dát na FB, nebo do blogu. A tak musím vyzdvihnout, jak to mají na JUTu dobře podchycené. Velmi brzo po závodě se na webu objevilo dostatek fotek od mnoha fotografů a z mnoha míst na trati. Fotky jsou krásné a je vidět, že fotografové jsou zruční a své řemeslo umí. Moc jím tímto děkuji, že jsem ty jejich fotky tady použil. 🙂 Dávám 10 z 10.
 |
| Stín v Hejnicích |
Atmosféra: Úžasná, miluji tento rozměr, ani moc lidí, tedy žádná masovka, ani málo. Tak akorát. V této velikosti se pak opravdu velmi dobře navodí dokonalá a úžasná atmosféra jak na trati, tak hlavně v cíli. Jídlo a nápoje, tak jak to má podle mne být, něco v ceně, kdo chce, může za dobrou cenu přikoupit co je libo. Dávám 10 z 10.
 |
| Atmosféra v cíli |
Průběh
Říkal jsem si „je to závod – mákneš“ tak jsem do toho hned z kraje dost šlapal.
 |
| po startu, ještě plný sil |
Pořád jsme se tahali s Jakubem pokaždé jsme říkali tomu druhému „jen běž, uděláš mi fotku v cíli“ pak jsme se sladili, srovnali krok a běželi dlouhou dobu spolu. Nakonec měl Jakub víc sil a udělal fotku on mě 🙂
 |
| v cíli od Jakuba |
Z počátku jsem se snažil závodit, ale ta krajina, ta místa, ty výhledy, nakonec to nešlo nezastavovat a nefotit.
 |
| body do bodování iTB, myslím na H12 jak bojuje v Andoře |
Bylo po dešti a všude bylo dost vody, v podstatě jsme chvílemi běželi potokem, byl jsem z toho nadšen, jako malé děcko z louží :). Z Hejnic byl dlouhý stoupák, kde se „jen“ šlo a tak jsem dost žvanili, je to vyzkoušené, cesta tak líp utíká, tedy přiznám se, žvanil jsem hlavně já 🙂 Lenka, která s námi zrovna šla, si ale nestěžovala a dokonce nám s Jakubem udělala i fotku, dík.
 |
| Lenka nás cvakla na Jakubův telefon |
Krize na mne přišla 9km před cílem, klasicky mi došla šťáva, už to znám z dřívějška, snědl jsem co jsem měl, Jakub mne dokonce zasponzoroval jedním svým gelem, to byla pro mne premiéra. Dík. Nicméně nemohl jsem běžet, dobrou půl hodinu jsem přešel do chůze, a čekal jsem než dorazí energie z jídla a to mne stálo dobrých 10 míst v pořadí. 🙂 Na Královce jsem se zase rozběhl a dotáhl to pak až do cíle. Doběhl jsem včas Vláďa už začínal stydnout, protože klíče od auta jsem měl já. Následovala klasika, posedávání, pivo, klobása, užívání. Nakonec jsem skončil 96. za 10:31
Další foto
 |
| Joda vzbuzoval pozornost |
 |
| Veronika a její dokonalé barevné ladění |
Závěrečné hodnocení
Veliká spokojenost, krásný závod, byl to moc pěkný den, plný kamarádů, nových lidí, zážitků, příběhů, krásných míst, úžasných výhledů – mám to moc rád a všem moc děkuji, protože všichni které jsem potkal, mají na tom podíl. 🙂
Ať žijí kamarádi!
Mějte se krásně, JUT mohu a rád moc doporučuji, ať se Vám všem daří. Mm
Foto: já, Jakub Grygar, Ondřej Tylčer, Petr Bíma, Denisa Nováková, Zdeněk, Jakub Thůma, Lenka Vondráčková, Markéta Pavlů
