Někteří z vás si možná všimli, že tohle je můj bývalý běhací blog, kam jsem popisovala moje zážitky z běhu a myšlenky, které se mi u toho honily hlavou. Takže se to sem vlastně hodí. Dneska jsem se byla proběhnout, bylo to strašně dobrý, a najednou mě napadlo, že je hrozná škoda, že spousta lidí vůbec neví, jak je běhání blažené potom, co překonáte ty počáteční nepříjemnosti.
Proč?
To, proč vám doporučuju začít běhat, není protože je to zdravý, dobře to pálí kalorie, je to prakticky zadarmo, uvidíte u toho části města, který byste jinak neviděli a kecy kecy, všechny ty věci, který jste už slyšeli. Doporučuji běhání kvůli tomu, že je to instantní zlepšovač nálady. Já jsem po běhu jak po skleničce vína vypité v dobré společnosti. Nastartovaná, rozjařená, vysmátá. Říká se tomu runner’s high. A když to má jméno, tak je jasný, že to je obecnej jev a že je dobrá šance, že je to dosažitelné i pro vás.
Pokud jste už někdy zkoušeli běhat a nevydrželi, tak je pravděpodobné, že to bylo peklíčko. Píchání v boku, nedostatek dechu, bolavý bůhvíco. Asi jste běželi moc rychle a nikdy jste se do toho blaženého stavu nedostali. Já vám rozumím. Já jsem za život začínala běhat asi pětkrát, přesně všechno tohle se mi dělo a vždycky jsem toho nechala prakticky dřív než jsem začala. Tenhle článek je takový souhrn tips & tricks, který by měly zvýšit šanci, že to rozběháte až do toho levelu, kdy to běhá samo.
Vybavení
Běhací boty samozřejmě nic nezkazí, ale jde začít i bez nich. Normální tenisky postačí, pokud budete běhat přes špičku. O tom dál. Co doporučuju je pouzdro na mobil na ruku. Když vidím ty lidi co běhaj s mobilem v ruce, tak mám tendenci je litovat. To musí tak překážet. Postačí i to nejlevnější, speciální bonus je, pokud bude s kapsičkou na klíče. Co je absolutně nutné, je pořádná podprsenka pro ty, co mají větší prsa. Jinak, co se oblečení týče, oblékněte se tak, jako by bylo o pět až deset stupňů víc než je.
Technika běhu
Jediná důležitá věc, na kterou je potřeba myslet, je došlapovat přes špičku. Můj ortoped jednou moc pěkně říkal, že koleno je otrokem kotníku a kyčle. Ty se ohýbají ve více osách, zatímco koleno jen v jedné. Jak se nastaví, tak to koleno dostane a nic s tím neudělá. Podobný princip je i u došlapu. Když dopadnete na patu, tak to jde přes dlouhou kost rovnou do kolena. Pokud máte extra tlumivý boty, tak si to asi můžete dovolit, ale furt není o co stát.
Dopadem na špičku myslím to, že první se země dotknou bříška za prsty, ideálně někde uprostřed. Na patu se potom došlápne, ale už zpomaleně. Tím se koleno odstíní od nárazu jako na pružince. Ze začátku je to malinko náročnější, ale stojí za to se to naučit.
Ideální je vyzkoušet si pár běhokroků (skokoběhů? běhometrů?) úplně na boso. Stačí po bytě. Na paty se vám nebude chtít. Běhejte v botách tak, jak byste běhali naboso.
Jak se rozběhat
Důležité je začít pomalu. Začněte s dvaceti minutami na jeden pokus. Ideální by bylo to dělat třikrát týdně, ale jak to vyjde, tak to vyjde. Sledujte dech. Jestli se zadýcháváte tak, že byste nemohli mluvit, zpomalte. Pokud není kam zpomalit, přejděte do chůze. Až se rozdýcháte, tak se zas rozběhněte. Je úplně ok běžet jen tak pomalounku. Nesledujte vzdálenost, nesledujte rychlost, jen tomu dejte těch dvacet minut snahy. Věřte mi, bude se to velmi rychle zlepšovat, stojí za to se párkrát kousnout.
Až zvládnete dvacet minut v kuse, tak začněte pomalilinku prodlužovat.
Jak se u toho nenudit
I pro mě začíná být běh zábava asi až tak po deseti minutách. Je možný, že prvních pár výběhů to nepřijde. Takže jako záložní plán funguje hudba do sluchátek, audio knížky, snaha volit pokaždé jinou trasu atd. Já mohutně doporučuju Zombies, run! Je to běhací hra na mobil. Přesunete se do postapokalyptického světa, kde jsou všude hordy zombíků. Vy se stanete běžcem číslo 5 pro jednu pevnost, kde žijí jedni z posledních živých. Budou vám zadávat různé mise, ve kterých shodou okolností budete potřebovat běhat. A na pozadí se rozvíjí temný příběh. Hra vás nijak nepenalizuje za zpomalení do chůze, je to na vás. Navíc vám to automaticky bude měřit čas a trasu, což je motivační. Zkuste si to prostě stáhnout a uvidíte, je to zadarmo. Takže při běhu střídejte svoji pozornost mezi došlapem, dechem a vámi zvolenou zábavou. Uvidíte, že dvacet minut uběhne jak nic.
Ozvěte se
Pokud jsem vás náhodou namotivovala, dejte vědět! Pokud si o tom budete mít s kým povídat, tak je mnohem větší šance, že skutečně začnete. Pokud by vás bylo víc, uděláme si na to nějakou skupinku a můžem si fandit vzájemně.
A hlavně
Nezapomeňte mávat protiběžícím lidem. Stačí zvednout dlaň, usmát se nebo pokývnout hlavou. Běžci se zdraví a je to hrozně příjemná věc.
