Závod v Krkonoších byl od Krušných hor, po zrušení 4. závodu Výzvy, pěkně daleko. Na konci června jsem si tedy střihl Prague city trail, který mi celkem naložil. Tyhle „krátký“ běhy asi nejsou pro mě. Závod to byl super a i vzhledem k převýšení jsem se odhadoval líp, ale skutečnost byla jiná.
Loni pro nás byla HV v Krkonoších křtem v ultra. Letos už to bylo trochu jinak, po 8. a 6. místě z posledních dvou HV jsme chtěli potvrdit zlepšení, ale současně jsme si byli vědomi větší konkurence než na Šumavě a v Krušných horách. Říkal jsem si, že bych byl rád do 15. místa.
V týdnech před závodem laboruju s kolenem, ale svaly ani vazy to dle doktora nejsou, tak to jistím tejpy a uvidí se…
V týdnech před závodem laboruju s kolenem, ale svaly ani vazy to dle doktora nejsou, tak to jistím tejpy a uvidí se…
U večeře v Peci se s kamarády navzájem trochu hecujeme a komentujeme i změnu trasy. Očekáváme delší a těžší závod než by byl dle trasy původní, takže si není na co stěžovat. Pak následuje klasické hodinové převalování se ve stanu, které má alespoň trochu nahradit chybějící spánek v noci.
Ve 23:30 už stojíme v první řadě a čekáme na start, nechceme se zaseknout na schodišti a úzké pěšině, které následují po proběhnutí Pecí. To je pěkně rychlé a stoupání mi přijde ještě rychlejší. Po prvním prudkém úseku se asi vedoucí šestice dvojic trochu vzdaluje. Kolem Pražský a Lyžařský boudy to ubíhá a světlušky za námi jsou už hezky roztrhané. Koleno sice cítím, ale v běhu mě neomezuje. Za Liščí už frčíme dolů a u Klínovky se napojujeme na loňskou trasu. U Stohu přebíháme hřeben a začínáme klesat do Špindlu. Oproti minulému roku jsme dole coby dup a už se vrháme na první občerstvovačku. Tomáš se trochu zdržuje, tak vyrážím napřed. Bohužel to moc nejde. Kolenu asi stačila ta minuta, aby zatuhlo a děsně bolí. Říkám, že to zkusím pomalu zase rozhýbat. Vodovodní cesta na Mísečky je pro to ideální. Za námi na dohled nikdo není.
Na Mísečkách běžíme a pak na mě přichází trochu krize, kdy mi stoupání k Vrbatce přijde nekonečný. Taky nás předejde jeden mix a dvě dvojice chlapů. Říkám si, jen abychom to na začátku moc nenapálili… U Vrbatky se zas ozve koleno, ach jo. Na Labský je další kontrola. Tomáš objevuje lékárničku s ledovým sprejem, tak ho aplikuju pěknou dávku na koleno. Zastavení ale opět udělalo své, a tak chvilku přemýšlím, jak dál. Odcházíme pomalu od Labský s tím, že to ještě zkusím. Asi po 300m říkám Tomášovi, že může pomalu běžet. Přece jenom had světel za námi pobízí. Pomalu se rozbíhám a za chvilku si užíváme jeden z krásných a rychlých úseků téhle výzvy. Zvlášť dřevěné chodníky před Erlebachovou boudou jsou krásný a lze tam pěkně běžet. Při seběhu od Erlebachovy boudy předbíháme dogtrekera a před Bílým Labem už před sebou vidíme další světla. Stoupání podél Labe k Luční nepoznáváme. Tam, kde jsme se loni trápili, dnes z půlky běžíme a nebo aspoň velmi rychle jdeme. Výsledkem jsou dvě předběhnuté dvojice (ty, které nás předešli nad Mísečkami). Před Luční už máme vypnuté čelovky a „necháváme“ si udělat krásnou fotku.
Na Mísečkách běžíme a pak na mě přichází trochu krize, kdy mi stoupání k Vrbatce přijde nekonečný. Taky nás předejde jeden mix a dvě dvojice chlapů. Říkám si, jen abychom to na začátku moc nenapálili… U Vrbatky se zas ozve koleno, ach jo. Na Labský je další kontrola. Tomáš objevuje lékárničku s ledovým sprejem, tak ho aplikuju pěknou dávku na koleno. Zastavení ale opět udělalo své, a tak chvilku přemýšlím, jak dál. Odcházíme pomalu od Labský s tím, že to ještě zkusím. Asi po 300m říkám Tomášovi, že může pomalu běžet. Přece jenom had světel za námi pobízí. Pomalu se rozbíhám a za chvilku si užíváme jeden z krásných a rychlých úseků téhle výzvy. Zvlášť dřevěné chodníky před Erlebachovou boudou jsou krásný a lze tam pěkně běžet. Při seběhu od Erlebachovy boudy předbíháme dogtrekera a před Bílým Labem už před sebou vidíme další světla. Stoupání podél Labe k Luční nepoznáváme. Tam, kde jsme se loni trápili, dnes z půlky běžíme a nebo aspoň velmi rychle jdeme. Výsledkem jsou dvě předběhnuté dvojice (ty, které nás předešli nad Mísečkami). Před Luční už máme vypnuté čelovky a „necháváme“ si udělat krásnou fotku.
Rychlé občerstvení u chaty a vzhůru ke kapličce a dál do Pece. Ve stoupání předcházíme mix, se kterým se budeme navzájem předbíhat skoro až do cíle. Loni jsme od Výrovky dolů odmítli běžet s ohledem na prudkost a asfalt, dnes nám vzhledem k pořadí, které odhadujeme do 10. místa, nic jiného nezbývá. V Peci občerstvení, Tomáš mění triko a hurá do závěrečného 17ti kilometrového okruhu. Na začátku stoupání nás ojedinělý divák (je teprve čtvrt na sedm) informuje, že jsme na 8. místě a já za chvilku zjišťuju, že mi došlo pití. Kousek před závěrem stoupání k Růžohorkám nás opět mix předchází. V seběhu k soutoku Úp jsme zase napřed my, ale vlastně běžíme společně. Občas se otáčíme a kontrolujeme, zda někdo neběží za námi. Známý seběh (ze zimního běhu na Černou horu) od chaty Borůvka a poslední občerstvovačka. Doplnění vaku, rychlý gel a jde se na poslední stoupání Vavřincovým dolem. To už hodně bolí, je to pekelně prudký a ke konci už i peče sluníčko. Od Thámových bud je už jen mírné stoupání, kde lze opět běžet. Mix nás opět předbíhá (a tentokrát už naposledy, před sebe už nás nepustí). Poslední klesání do Velké Úpy. Asi v polovině vidíme před námi další mix, takže oba mixy začnou spolu závodit a mizí nám. Poslední úsek do Pece už moc nejde. Poloprobíháme Pecí, která už je plná turistů a rozklusávajících se závodníků na „Half“. Užíváme si cíl.
V Krkonoších, které z našeho pohledu byly nejtěžším závodem z letošních Výzev, jsme celkově na 9. místě a 6. místě v mužích v čase 8:40:11.
team xfatul | Jakub Hendrych + Tomáš Zdvihal | 67,39 km | 7:43 min/km | +3110m
Po loňské zkoušce jsme letos chtěli absolvovat celý seriál Horské výzvy. Chtěli jsme se někam posunout a neběhat ultra jen nárazově. Po Jeseníkách jsme trochu spadli na zem. Přece jenom fyzička na tom byla špatně a ztráta přes tři hodiny na vítěze taky mluvila za vše. Jednu výhodu ale Jeseníky měly: zjistili jsme, že i když už je velká únava, ale terén je běhatelný, tak lze (a mělo by se) běžet. Že je to hlavně o hlavě…
Celkový výsledek teamu xfatul | Jakub Hendrych + Tomáš Zdvihal v seriálu Horská výzva 2014 – Long:
celkově 7. místo | v kategorii muži 4. místo (celkové výsledky zde )
Tomáši moc děkuju a těším se na 5BV! A Lucce a Aničce děkuju za podporu v běhání 🙂
