Feed Zone Portables

Slíbil jsem recenzi i na druhou knihu – až jí získám. A díky kombinaci narozenin a Eriky se tak stalo docela rychle;-) Tak tedy…

Kniha má podobnou strukturu jako The Feed Zone Cookbook. Tentokrát je ale úvod mnohem delší, přes 50 stran. Poměrně přehledně je popsáno, jak jednoduše rámcově spočítat výdej energie při delší zátěži a jak podle toho vhodně naplánovat přísun jídla. V několika tabulkách jsou pak tyto odhady uvedeny pro konkrétní intenzity zátěže (od relativně odpočinkových až po vrcholový výkon). A to jak pro cyklistiku (počítáno pro 100 mílový závod), tak pro běh (počítáno pro maraton) – oba dva sporty zatěžují především dolní končetiny, řada předpokladů je tedy mezi nimi přenositelná. 

V následující části autoři řeší problematiku hydratace. Podrobněji je vysvětlen způsob, jakým tělo zpracovává potraviny a co z toho vyplývá pro přísun energie v tekuté a v pevné formě. Velmi zestručněno, část energie lze tělu dodat v nápojích. Protože rychlost vstřebávání vody a živin je výrazně ovlivněná koncentrací nápoje, existuje určitý rozsah koncentrací, které jsou reálně použitelné. Současně je možný přísun tekutin významně ovlivněn okolní teplotou. Pokud je horko a víc se potíte, je potřeba (a je možné) pít víc a tímpádem je možné do sebe dostat víc energie. Tento přísun může být dostačující pro pokrytí energetického výdaje. Je-li zima, přísun tekutin nebude tak velký. Přísun energie pak není možné pokrýt výhradně pomocí nápojů a je potřeba i jíst.

Samozřejmě, je možné konzumovat i klasické energetické tyčinky a různé jiné komerční produkty. V další části je proto provedeno porovnání nutričních hodnot komerčních produktů a vlastnoručně vytvořených „jednohubek„. Toto je doplněno o vysvětlení, proč některým sportovcům gely (a podobné) nedělají v žaludku (a následně níže) zrovna dobře. Opět to jde hodně zestručnit: hodně záleží na obsahu vody.

K úvodu musím dodat, že samozřejmě obsahuje určitá zjednodušení, případně že v některých bodech se liší od informací, které najdete např. v Lore of Running. Například není úplně přesné počítat míru dehydratace (resp. množství vody ztracené pocením) pouze jako rozdíl hmotnosti před a po výkonu. Značnou část ztracené hmotnosti tvoří spálené cukry. Na každé 4 kilokalorie spálíme 1 gram cukru, při maratonu za 4:30 celkem spálíme v cukrech něco přes 2500 kilokalorií, tedy přes 600 g cukrů (hrubé odhady na základě tabulek). Část ztracené vody pak nepochází čistě z vody vypité, ale jedná se o vodu vzniklou v rámci metabolismu, třeba právě během spalování cukrů (tudíž do značné míry nula pošlá od nuly). Stejně jako u jakékoliv jiné knihy je tedy dobré provést menší konfrontaci s jinou literaturou, případně s vlastními znalostmi.

A konečně přichází část věnovaná receptům. Recepty jsou rozdělené do těchto částí: Rice Cakes (rýžové koláčky), Baked Eggs (pečená vejce), Two-bite Pies (koláčky na dvě sousta), Baked Cakes & Cookies (Pečené koláče a sušenky), Griddle Cakes, Pancakes & Waffles (koláče pečené na mřížce, palačinky a vafle), Aha! Portables (obyčejná jídla upravená tak, aby se dala vzít s sebou, tedy po přečtení receptu následuje tzv. Aha-efekt;-) a Take & Make (různé „polotovary“, které lze jednoduše dodělat, když je málo času). Stejně jako v předchozí knize, i tady je řada receptů bezlepkových či vegetariánských – vše řádně označeno. Kromě receptů pak v knize najdete i pár triků jak si přípravu zjednodušit, případně jak vytvořené „jednohubky“ vhodně zabalit.

Poslední částí knihy jsou opět různé tabulky, jednak shrnující nutriční hodnoty jednotlivých receptů, jednak opět nezbytné převodní tabulky mezi jednotlivými systémy (U.S., Imperial, Metric).
Edit 23. 7. 2014
Po několika šílených snahách o propočty výdajů jsem zjistil dost podstatnou věc: v celé knize se za cal, Cal, CAL (v nadpisech tabulek) skrývají nikoliv kalorie, ale kilokalorie!

Dvojče k předchozí knize. Pokud vás nebaví jíst různé gely a jiné podivnosti, bude se hodit.

Už jsme stihli vyzkoušet jeden recept. V originále se jedná o Sausage and Potato Cakes, my jsme si recept trochu upravili (co dům dal):

5 brambor, asi 150 g klobásy (nějaké lepší) a trochu anglické slaniny, 1/4 hrnku najemno pokrájené cibule, 4 vejce, 1/2 hrnku hrubé mouky, sůl, kmín džíra, strouhaná gouda

Uvařte na kostky (menší) pokrájené brambory (s kmínem). Pečlivě slijte vodu. Na pánvi osmahněte klobásu, pak přidejte brambory a cibuli. Lehce osmahněte a dejte stranou zchladnout. V míse rozmíchejte vajíčka s moukou, osolte. Poté přidejte zchladlou směs s bramborami (když bude moc horká, začne vám „vařit“ vajíčka), promíchejte. Vymažte formičky na muffiny (12 ks) a rozdělte do nich směs. Posypte strouhaným sýrem. Pečte cca 15-20 minut v troubě předehřáté na 180 °C. Ke konci můžete pustit gril (nebo horní topení), aby sýr pěkně zezlátnul. Vyklopte z forem ještě za tepla (my to neudělali a dalo nám dost práce muffiny z formiček dostat;-) Hotovo.

Samozřejmě jde použít jakékoliv koření, případně nahradit maso zeleninou. Podle mě tenhle recept spadá spíš do kategorie Aha!, protože vzato kolem a kolem, je to vlastně to, co řada z nás zná pod názvem francouzské brambory. Jen s drobnými úpravami a ve formě muffinů. Nic to ovšem nemění na tom, že je to zatraceně dobré přenosné jídlo.