Ranní dotaz šestiletého syna.
On: Mami, a proč vůbec tak často chodíš běhat?
Já: Ale vždyť to víš, chci uběhnout maraton a tak musím trénovat. To máš stejné s
tvou aktivitou. Chceš být dobrý tenista, tak chodíš pravidelně na trénink.
On: No jo, ale to je jiné. S každým sportem to takhle chodí, ale ne s během. Běhat
přece umí KAŽDÝ.
Odpolední dotaz devítileté holčičky (do družiny občas přibíhám, tak děti ví, že chodím běhat)
Ona: A proč vůbec chodíte běhat, když už jste štíhlá?
Já: Protože neběhám kvůli hubnutí.
Vysvětlovat jí důvodu, proč vlastně běhám už jsem nestihla, protože někam odběhla.
Tak jsem uvažovala, jaká všeobecná klišé o běhu kolují. Běh není potřeba trénovat a když už ženská běhá, tak kvůli hubnutí. No, hezký.
Korunu tomu všemu dodal můj trenér, kterému jsem tyto dětské otázky přeposlala, abych si tak trochu postěžovala. A jeho odpověď? Vždyť mají oba pravdu. 🙂
