Město, les, louka, suť, skála, sníh, skála, suť, louka, les, město. Z města na nejvyšší kopec v okolí, na kopec, který vypadá, že se na něj nedá ani vylézt. Vše jen za něco víc jak dvě hodiny. Horský běžecký závod v té nejčistší podobě. Vůně oceli při šplhání po fixních ocelových lanech, přeběhy skalních plošin, seběhy v suti, serpentýny v lese, jen sníh letos nebyl prakticky žádný.
Nahoru mezerou mezi skalami zhruba uprostřed fotky, vpravo vrchol Piz Boè (3152 m n. m.), z něj pak zadem dolů zpátky do Canazei |
Na druhou stranu od Piz Boè |
Vlevo od Piz Boè |
Ještě jednou Piz Boè |
Fausto Coppi v Passo Pordoi |