Běžíme, nevšímáme si, nezastavujem.

    0

    Tak tyhle povely jsem slyšel celou cestu . Centrální park mě otevřel svou náruč. Tak tohle je jinej svět. Ale kde jsou lidi ??
    Vždyť je 9 hodin sluníčko začíná pálit. Teda sám tu nejsem přede mnou běžej dva chrti v zelenejch trikách  a jedno koště ( promiň Deri) .

     Centrální park zeje prázdnotou a my se blížíme k Prokopskému udolí.

    Místní znalec nám vybírá vyhlídkovou trasu a už nám ukazuje krátkej kopeček na hráz a se slovy přece to nebudem obíhat se žene nahoru . Uf tohle mě brzo zabije. No musim říct že draci aspoň trochu naladily tempo abych chvili přežil . Mít takovéhle prostředí přímo za barákem je  něco neskutečného. 
    Uff už nemužu hele lavička a hned vedle pani s jezevčíkem . Ještě sto metrů a sednu si 🙂 „Nevšímáme si nezastavujem “ Poslouchám běžim dál ale taková pěkná lavička to byla. Naštěstí probíháme takovou zarostlou kozí stezku  sotva pro jednoho neni na mě vidět přecházím do chůze :)) 
    Dostáváme se nad udolí nádhernej výhled pod námi rokle jako  …  . Sice nemužu nejde mi to ale stejne jako pako provokuju  hele tamhleten sráz samá skála dáme to dolu Stín by z nás měl radost 🙂 No nedaly  běžely jsme pořád podél okraje . Občas si opakujem nesmrtelné hlášky jako třeba „dva až tři kojoti utíkaj před tebou čtyři a víc už běžej za tebou.“ Dokonce když už i Deri byla zoufala z mého tempa tak mě poslaly zkratkou a samy si to oběhly celé.  No aspoň sem neumřel tak brzo :)) Moje triko by se pomalu dalo ždímat  jak to že se nepotěj ?? To je nespravedlivé :(( Nejak mi to nejde . Noha boli jen tak akorát ale to se musi rozběhat . No naštěstí  točíme zase k domovu . Táhnou mě jak schnilou hrušku .
     Deri potůček nechceš se koupat ?? “ Běžíme nezastavujem“ velí ten vepředu a jestě přidává “ nevšímáme si“ ach jo :)) 

    Ty furt nadáváš jak ti to nejde . Máš se z toho radovat . Běžíš dobře . No jo jenže když kouknu na Deri tak psí oči neklamou a říkají “ no kde jste vzaly toho šneka“ . To jsem to dopracoval  už nemůžu ani napsat  trpěl jsem jak pes 🙂  protože Deri ta byla uplně v pohodě. 
    No naštěstí byly skoro dvě hodky za náma moje kilometráž díky zkratkám naprosto tragická. 
    Ještě že ten Honza měl dobře vybavenou kuželkárnu :)) Ta tečka nakonec stála za to. 
    Těsně před koncem běhu
    Tak s nima teda příště nejdu to mě nestojí za to 
    Po běhu 
    Tak za rok možná zase
    Po 8 hodinách 
    No možná ještě letos
    Druhej den 
    No pokud mě šneka zase vemou  pujdu i příště :))