Ještě že existuje selektivní paměť. Díky ní zapomínáme na to, co nám nebylo moc příjemné a zústávají příjemné zážitky. Nebýt tohoto ochranného mechanismu, tak nebudeme mít dvě děti. Naštěstí porodní bolesti si tělo nepamatuje. Endorfiny štěstí nad novým životem jsou silnější než fyzická bolest. Stejné je to s během. Kdybych si pamatovala, jak moc bolí běhat intervaly, tak neběhám. Ale naštěstí v paměti mám uložené příjemné pocity z dlouhých běhů a euforie z dokončených závodů. Ale cesta k nim je trnitá. Takže intervaly. Směle do vás.
