První pořádné závodní otvíráky sezony na mě čekaly v půlce dubna. A nemohly to být odlišnější závody. 7 Kuřimských kopečků (25,1km/900m+) je malý lokální závod, kam se sjelo 70 nadšenců, zatímco Ještěd Skyrace (24,5/1540m+) byla show, o které se mezi horskými běžci mluvilo několik měsíců… Oba závody byly u mě trochu zastíněny dubnovým nástupem do nové práce a možná i to nakonec pomohlo. Neměl jsem čas studovat tratě, převýšení a startovku. Místo toho jsem se prostě jen těšil na hory, kopce a známé tváře.
Do Kuřimi jsem se týden před Ještědem vydal hlavně s cílem ověřit si formu a odběhnout něco delšího a kopcovatého v tempu. Přece jen z hlediska statistik jsem tušil, že by to letos mohlo být dobré (za první tři měsíce roku téměř 1000km běh a 600km lyže). Na druhou stranu jsem věděl, že z hlediska rychlosti/kvality jsem toho jako vždy moc neodtrénoval a nekonečné laufy v pětkovém tempu mě při trojkové palbě z Ještědu asi nespasí…
25 km a 900 výškových metrů aneb bahnitá krása kolem Kuřimi
Z Kuřimi jsem si nakonec odvezl přesně to, v co jsem doufal. Krásný zážitek umocněný nadšením pořadatelů (50 Kč startovné, občerstvení, skvělé značení i v terénu), sebedůvěru a motivaci na přicházející Ještěd. 25 km vesměs v terénu, bahnu a kopcích kolem Kuřimi uteklo hrozně rychle. Prvních několik km jsem běžel ve skupince s pozdějším vítězem Alešem Palkem a tempo bylo kolem 4/km. Zbytek závodu až do těžkého stoupaní na Babí lom jsem běžel na 3./4. místě ve dvojici s Lukášem Koudelkou, kecali jsme, kopce dávali celkem svižně. Naopak v sebězích se šetřili a chodili krokem na jistotu, protože nás oba čekaly důležitější závody. Fajn zážitek běžet ve dvojici, ve stoupaní na Babí lom se ve mě přece jenom probudila troška soutěživé povahy a Lukášovi jsem utekl. Vrcholové skalky byly parádní. Terénní seběh z Babího lomu opět pomalu na jistotu, až tak pomalu, že mě Lukáš skoro doběhl. Ale poslední 3 km z Podlesí do Kuřimi jsem překvapivě v pohodě doklepal kolem 3:45/km. Nakonec v cíli zjišťuji, že první Aleš byl jen asi 3 minutky přede mnou… Třetí místo ale beru. Super den, příští rok jsem zpět! Pořadatelé si zaslouží obdiv, v dnešní době boomu drahých běžeckých závodů-masovek je takové nadšení a láska ke sportu bez vidiny vydělání na mega startovných radost zažít.
Nakonec tedy 25,1 km / 900m+ za 1:57 / 3. místě z cca 70 startujících.
Ještěd Skyrace: dvakrát na vrchol a palba od startu do konce
O Ještěd Skyrace toho bylo napsáno už hodně, tak jen ve stručnosti. Krásný závod v perunském počasí, luxusní horská trať, která měla snad všechno – prudká stoupání, rychlé přeběhy, technické seběhy, sníh, bláto, šutry, kořeny. Krása. Na tenhle horský otvírák sezóny se do Jizerek sjelo 530 nadšenců včetně téměř kompletní české špičky. Dle organizátora Honzy Dušánka původně odhadovaný čas vítěze 2:30 byl po diskuzích zredukován na 2:15. A o tom, jaká to byla na Ještědu letos palba, a jaká se sešla konkurence, vypovídá už jen to, že se nás nakonec pod 2:15 vešlo 23 závoďáků, a to ještě několik favoritů zabloudilo.
Samotný výkon asi nemůžu hodnotit negativně, určitě to byl z mé strany nejpovedenější český závod v horách. Od startu se mi běželo překvapivě lehce. První kiláky jsme začali celkem rozumně s Vítkem K., občas prohodili pár slov… Od prvního prudkého stoupání, které bylo zároveň vypsáno jako uphill prémie, jsem se v podstatě celý závod pomalu prokousával k Top20. Jediné, co mě může mrzet, jsou ty seběhy, kde to prostě oproti jiným borcům z popředí neumím. Když se podívám na mezičasy, tak je jasné, že seběhy mě asi stojí boje o top10, do které mi chyběly tentokrát jen 4 minuty. Přece jen v čase 2:09 – 2:15 nás tam bylo namačkaných asi 15 borců. Naopak v prudkých stojkách mi to jako vždy chutnalo… Co s těmi seběhy – občas se je snažím speciálně trénovat, ale mám za sebou při závodech už pár pádů i těžký pád na MTB, a asi tam je trochu psychicky blok úplně to narvat dolů. Kdyby měl někdo z vás tip, co s tím, dejte vědět. Každopádně na “druhém” Ještědu jsem byl kolem 20. místa, pevně rozhodnutý, že při tom závěrečném šíleném sprintu dolů do Liberce ztratím co nejméně. Nakonec mě sejmula akorát nejlepší mladá puška (16-19) David Novák, který to z kopce rval fakt hodně pěkně. Já dobíhám za 2:13:48 a nevěřícně koukám na hodinky. Přece jen moje optimistická očekávání byla 2:30. Takže spokojenost a už se těším na léto do větších hor. Před tím ale ještě na květnové MČR na Perunu!
Celkově tedy 24,2 km / 1540m+ / 2:13:48 / 20. místo.
A na závěr ještědská taneční kreace na fotce od Lukáše Budínského, ostatní foto falcon81.rajce.net a digirun.rajce.net. Díky!
A na úplný závěr – včera i dnes jsme konečně měli šanci odpálit bikovou sezónu!
Filed under: OUTDOOR SPORTS 
