Už více než týden jsem nenapsala článek. Je to proto, že mám novou práci, kterou teď trávím hromadu času. Jsem do ní ponořená a strašně mě to baví. Samozřejmě jsem zasedla k počítači s tím, že napíšu článek o tom, co od začátku roku dělám. Ale vzhledem k tomu, kolik času tomu věnuju a jaký fičák je to zvládat zároveň s dětmi, jsem se nakonec řekla, že mi prospěje vrátit se myšlenkami zpět k naší vánočně-silvestrovské dovolené na Chopku. A ten článek o práci vám napíšu zítra 🙂
Na Chopku jsem totiž konečně vyzkoušela skialpy. Chystala jsem se na to několik let, měla jsem dokonce své vlastní nachystané ve sklepě, ale vyšlo to teprve teď. Byla jsem na ně natěšená už od léta, kdy mi o skialpech napsala nádherný email Gabka Dřív mi v tom bránily takové dvě drobnosti – házená nebo těhotenství a když jsem měla pár dní volno, vzala jsem si radši normální lyže nebo telemarky. Telemarky jsou super, je to zábava, je to jiné. Když s tím Viki před sedmi lety začal, chtěla jsem to samozřejmě vyzkoušet taky. Byli jsme tehdy v Rakousku v Saalbachu. Myslela jsem si, že se mnou Viki půjde na nějakou louku, kde se učí děti lyžovat, ale moje výuka probíhala tak, že si chtěli s naším kamarádem Honzou http://www.sovaski.cz zajezdit a vzali mě s sebou, že se to tak naučím nejlíp. Naučila jsem se, ale po celém dni jsem byla tak vyřízená, že jsem usínala už v lyžárně, když jsem se vyzouvala. Když jsme pak ponávratu jezdili s Vikim na Bílé, pokřikovali na nás děti: “ Jéé dívejte, už zase jedou ti krasojezdci!“ Nám se to zalíbilo a říkáme si tak i sami 🙂
No a teď v Tatrách jsme vyrazili společně i na skialpy. Viki už byl párkrát sám s Honzu a se švagrem, ale konečně se nám podařilo vyšlápnout si spolu my dva. Nešli jsme žádnou volnou přírodou a ani nejeli freeride prašanem. Šlapali jsme po sjezdovce nahoru a pak si ji sjeli dolů. V tu dobu to jinak nešlo, protože nebyl přírodní sníh a aspoň sjezdovky byly zasněžené uměle. Já jsem si užívala, že je to naše společná zábava a že je sníh a že je hezky a že jsme na horách a že jsou ty skialpy prostě boží a proč to neděláme častěji 😀
Pro dost lidí jsou skialpy nepochopitelné, divné a samozřejmostí jsou otázky, proč radši nejdeme na běžky nebo jestli chceme ušetřit za lanovku. Na běžky chodím ráda, za lanovku ušetřit nechci. Skialpy jsou prostě něco jiného a sama neumím přesně popsat, co je na nich tak parádní. Jsou to lyže, jsou to hory, je to dřina nahoru a sranda dolů. Viki jezdí jenom v telemarku. Já zatím nemám tak dobře zmáknutou techniku a prudší části proto jezdím jako na normálních sjezdovkách. Tady je jenom potřeba si uvědomit, že máte volnou patu a tlačit patami dozadu. Přesně naopak než to má být na sjezdovkách. Když na to v nějakém kopečku nebo hlubším sněhu zapomenete a zatlačíte do kolen, můžete si rovnou roztáhnout lyže do véčka a poletíte jako skokan na lyžích. Stalo se mi to parkrát ze začátku, když jsem se na telemarkách učila. To samozřejmě přeháním, protože nejedete zase tak rychle. Je to normální pád pusou napřed do sněhu 😀
Asi je jasné, že mě to hodně baví a že už se těším na další výlet, výšlap nebo nevím, jak se tomu na skialpech říká.
 |
| Viki schovává tulení pásy a nechce, ať ho fotím |
Tak co, kolik je mezi vámi skialpinistů? Láká vás to někoho? Nebo jsme fakt jenom blázni, kteří nechtějí platit za lanovku?
Mějte se hezky.
A.
