Pondeli:
Predpoved na dnesek paradni, rano jsem dala TRX – to same, jako predchozi tydny. Jen si ho lehce modifikuju, trochu si hraju s poctem opakovani a serii. Kdyz nekdy zbude cas, rada bych si udelala vlastni sestavicku…
O poledni pauze jsem neodolala a vyrazila ven – prozkoumat dalsi park. A ukazalo se, ze zatim ten nejlepsi v okoli! Je to uzasna dzungle a ma strasne moc cest. Neni nejvetsi, ale pro me ted rozhodne dostatecny, mam co zkoumat 🙂
Utery:
Dneska zadne cviceni, protoze jsem od rana byla v kancelari a vecer na pracovni veceri. Aspon teda pozvanka byla na veceri. Prisli jsme do takoveho nobl podniku, kde pro nas u baru udelali takovy ohraniceny prostor a zacali tak kolem nas skakat a nalevat a nosit jednohubky. Tvrdosijne jsem je odmitala, protoze jsem si chtela nechat misto na tu veceri. Asi za hodinu jsem pochopila, ze to byla ta vecere! 😀 Jeste se mi teda povedlo ulovit asi 3 jednohubky, ale moc jsem se teda nenajedla :))
Ale vsechno ma sve svetle stranky: Kdyz jsem pak jela metrem domu, vubec mi nebylo dobre, protoze jsem proste mela hlad. Takze hned co jsem u nas konecne vystoupila, nez jsem se vydala domu, chtela jsem si neco koupit. Bylo celkem pozde a otevreny byl jediny obchod, takove indicka vecerka. Vlezla jsem dovnitr, koukla ke kase, tam mely vsechny ty klasicky cukrovinky… ale mela jsem chut na neco vic skutecneho, ne jen cukr s tukem v barevnem obalu. Tak jsem sla dal a najednou vidim velkou ceduli „Novinky“ (Cesky!). Koukam na to, mela jsem chut se stipnout, jestli uz nespim. Tam nekolik regalu a v nich mouka, ocet, Znojemske okurky, Pribinacek, Piknik, ruzne konzervy, knedliky v prasku, ALPA, konska mast, Brynza… Eh?! Kolik casu ja stravila na Googlu hledanim, kde v v Londyne koupit normalni ceske veci. A mam to u metra! Zrovna sel kolem prodavac, tak se ptam, proc tu proboha maji ceske veci, je snad z Cech? (Rict mu, ze vypada jako Ind jako poleno, jak ho napadlo ceske jidlo, mi prislo nepatricne, tak jsem to zaobalila 🙂 A on se na me podival, asi zvazoval, jak moc jsem na mol, protoze jsem fakt byla v totalnim soku. A rika, ze ne. Tak jsem patrala dal a ptam se, proc to tady teda maji. Povida: „Lidi to kupujou.“ Jakoby vubec nechapal, co je na tom divneho, jakoby bylo uplne normalni, ze kdyz si otevrene vecerku v Londyne na konecne metra, ze tam prece date cesky sortiment – co jineho? 🙂 Budu tam muset zajit jeste nekdy ve dne, abych se ujistila, ze se mi to jen nezdalo. Ale toho Pribinacka jsem dalsi den k snidani fakt mela, takze to vypada nadejne.
Cviceni teda nic, ale naslapala jsem skoro 14000 kroku, takze dobry.
Streda:
Pani, ja fakt zacinam byt schopna normalne fungovat a uzivat si zivot! 😀
Venku bylo krasne, tak jsem si neodpustila poledni behoprochazku a po ceste zpatky jsem si koupila pizzu – majitel se chvastal, jak je dobra, ze k nemu jezdi lidi i 30 mil. No, mel pravdu, fakt uplne dokonala.
Ctvrtek:
O, pratele, zivot je krasny. Jidlo uz mi zase voni, venku je krasne, och. Vcera jsem normalne byla z toho vseho pohybu unavena 🙂 Tak dneska jsem rano dala kolo na nakup – pekne postaru: bez helmy (normalne ji vzdycky nosim, ale dneska jsem v te euforii zapomnela) a s taskou na riditkach (do batohu se to vsechno neveslo a nosic musim jeste koupit). V 7 rano, jen v tricku a kratasech, slunicko, vonavy vzduch ve vlasech, bozi! A oproti predchozi jizte na kole nikdy ani znamky po nejakem nedostatku mista v brise, takze tezka pohoda! (Teda mela jsem prumer asi 13,5km/h… :D)
Patek:
Dneska jsem TRX zase vynechala. Mimochodem ho podeziram, ze ty kycle me boli hodne hlavne po tom, co delam vypady – a tech behem TRX udelam fakt hodne! Musim si to trochu upravit a nahradit to drepy…
Ale vynechala jsem ho z jineho duvodu: Potrebovala jsem k doktoru pro recept, zase bylo krasne… tak jsem tam zase dosla/doklusala. Byl docela hic a vyrazila jsem pozde, takze jsem vsechny kopecky dolu klusala a do kopecku sla – oproti jinym dnum docela v tempu (nesmejte se!:).
Dorazila jsem tam presne na cas, venku tropy a vevnitr snad jeste vetsi, takze ve chvili, kdy jsem vstupovala do ordinace jsem se zrovna cela orosila 🙂 Doktor byl trochu v soku, ze jsem ‚prijoggovala‘, uklidnovala jsem ho, ze vetsinou jdu a jen obcas si trochu poskocim a schovavala jsem nohy pod stul, aby si nevsiml petiprstaku. Pry at hlavne nejogguju na asfaltu, na asfaltu jen chodit. Ale jinak byl v pohode, vsechno jsme vyresili a ja si zase dosla (zpatky jsem fakt spis sla) domu.
Sobota:
Cele odpoledne chozeni v centru po parcich a kolem vody s potencialnim novym kolegou 🙂 Skoro 23 000 kroku, to se pocita!
Nedele:
Desny. Uz jsem myslela, ze mam blinkani za sebou… az odpoledne se mi povedlo neco trochu snist, cely den uplne zabity.
