Sobota 31.12.2016
Když se mi krátce po šesté hodině ranní nechce příliš ven z postele, vzpomínám na to, jak jsem před lety jela na Silvestrák do Mostu na kole. A to dneska nejedu. Vida, hned se mi vstává lépe :-).
V jídelně základní školy je hezky. Na své závody se v ní připravují další děti a pejsci, kteří také poběží. Ideální příležitost pro navazování nových sociálních kontaktů a vazeb :-).
O něco později pak společně absolvujeme hlavní závod na šest kilometrů. Tedy třikrát okruh kolem Benediktu. Ačkoliv běžím s kočárkem a mám v nohách včerejší dvacetikilometrový kros, chci udržet maximálně pětiminutové tempo, což se mi i podaří. Aby ne, když jsem takhle už zvládla celý maraton :-). Na vyklusání si dávám ještě jedno kolo a tak moc se mi zde líbí, že kdyby Augustýnek nebyl proti, byla bych tu schopná vydržela kroužit snad až do příštího roku :-D.
Nakonec ani ty stupně vítězů nebyly daleko. Skončili jsme těsně pod nimi, což je dobře, protože opravdu nevím, co bych dělala se šampusem. Akorát bych se s ním musela tahat. I když, on už by u nás možná někdo věděl, co s ním… 😀