Samozřejmě moje DNF na třetí Rondě nepřišlo jako blesk z čistého nebe. Po pěti dnech silných střevních problémů, navíc s doletovou mořskou nemocí… se to dalo čekat:).
Byl jsem totálně dehydratovaný už na startu, nedostatek solí, křeče se ozývaly už v prvním kopci… byl jsem slabý jako malé dítě.. šel jsem jako v medu:). Prostě našel bych spoustu objektivních a legitimních důvodů .. proč to nešlo.
Jak tu polehávám, pospávám, léčím si žaludek a rány na duši:).. bez možnosti pracovat, čekám na pondělní letadlo.. tak mě to nutí přemýšlet. Možná i poděkovat Rondě.. ta lekce stála za to…:). Pochopitelně bylo moudré to zabalit, ale uvědomil jsem si přitom, že mi chybí ta moje dřívější motivace.. chuť a odhodlání dát do toho úplně všechno. Pryč je doba, kdy jsem v tréninku na lačno po ránu jen s vodou vybíhal na svých 40 km v údolí, abych byl připraven, až mě to v horách skřípne:), atp. I moje kilometrová posedlost ustoupila do pozadí..
Když nad tím přemýšlím, tak to dává smysl. Snažím se běhat od roku 2009. Usilovně se snažím o dlouhá ultra sedm let. Je to dlouhá doba, navíc jsem se snažil — a navzdory vzrůstajícímu věku 🙂 — se mi dařilo se zlepšovat a posouvat si svoje „hranice“. Řadu skvělých závodů jsem úspěšně dokončil, zažil neskutečné věci.. ale vlastně bez žádného odpočinku, změny, nového impulsu..
Vzhledem k mým „výkonům“ to bude znít legračně, ale uvědomil jsem si tady včas, že jsem na kraji solidního vyhoření:).
V souvislosti s prací, rodinou, s mými povinnostmi a přístupem.. občas můj den připomíná cirkusové představení, kdy klaun v rukách žongluje s talíři, na noze točí několik kruhů a fouká přitom na harmoniku:). Určitě to taky znáte.. těch mičků, co často musíme držet ve vzduchu může být příliš moc:), obzvlášť unavující je to, když to nekončí, nebo se to stupňuje…
Paradoxně úplně nejhorší věci se pravidelně nahrnuly kolem mých závodů, takže sice moje logistika vypadá impozantně, ale je to šilenost a v podstatě labutí píseň, kdy melu z posledního:).
V menším si podobnou krizi pamatuji kolem mého DNF na Western States, kdy jsem z hotelu před závodem ještě pracoval a počítal.. Jjo, taky pak člověk udělá hrubé chyby.. a zaplatí za to..:)
V podobných situacích, i když (zase ne moc často) je silně inspirativní dostat pár facek:). A protože jsem člověk veskrze pozitivní, tak už přemýšlím, jak se z toho poučit, a kde najít novou motivaci (ne nutně delší a horší 🙂 závody)… a co změnit.
A tak už plánuji, že se zase vrátím k pevnému strukturovanému tréninku, k intenzivním běhům, ke svojí běžecké a zážitkové turistice.. zase se dát do kupy, do lepší formy..
Tím vším si chci jen připomenout nutnost změny a Vám co mě sledujete říci, abyste mě zbytečně nelitovali:).
V podstatě bych měl být za tu běhavku vděčný..věřím, že mi pomůže se vyhnout těm sra*kám, do kterých bych jinak asi hluboko spadl:).
Odpočívám, ale už mám zase řadu nápadů.. a s lepší náladou můžu zase říci …
Všemu zdar! Úsilí a ultra.. zvlášť 🙂
12:)
12:)
