Tak jsem si zrovna nedávno říkal, že už jsem snad vyzrál na imunitu a že pokud člověk nědělá vysloveně chyby, tak podzimně zimní chrchel chytit nemusí. Pche. Chválit den před večerem…. a tak dále.
Už v minulosti jsem přišel na to, že sportování paradoxně neznamená, že by se pravděpodobnost nachlazení snížila. Ba právě naopak. Usuzuji, že organismus je z běhání (nebo jiného sportu) trošku oslaben a člověk si musí dávat sakra pozor, aby něco nechytil…. Koneckonců, svou frustraci z nejrůznější chrchlů jsem popisoval už několikrát a současně hledal univerzální recept (například tady, tady, tady nebo tam).
Zpět ke stávající situaci. Zkoušel jsem před časem na radu Alberta (který měl též v minulosti období že jako lev bil hlavou do zdi nad opakujícími se chrchly) jíst jakýsi Preventan, výsledkem byl finální megachrchel. Přestal jsem věřit na jednoduchá řešení, tak už nějakou dobu teď přes chrchlově složité období jím vitamíny. Gram céčka plus nějaký multivitamín, který jsem dostal k narozeninám v práci. A fungovalo to, až jsem si říkal, že jsem konečně našel rozumný recept na imunitu. Mé okolí docela popadalo na chrchlovou epidemii (mimochodem, zaručený recept, jak si domů tahat pestré sbírky chrchlobacilů, je dávat dítě do školky), já nic. Hurá, klíč k imunitě nalezen!?…. Kdepak.
Všichni už chrchlat přestali(kromě školkového synka, který je v případě navštěvování školky nachlazen prakticky imrvére), já nic. Paráda. Minulý týden jsem běhal za sebou pátek, sobota, neděle, pondělí… Žádná křeč, žádné velké přepínání se, prostě pohoda, už to jde, běhám pomalu, ale je mi dobře. Jenže. Myslím, že i tak je tělo trošku unavené a oslabené pro boj se šmejdy. V úterý ráno mi jakoby přeběhl mráz po zádech a okamžitě mně začalo šimrat v krku. Od té doby bojuji prostřednictvím zvýšených dávek céčka, čaje a Stopanginu s poměrně nepříjemnou bolestí v zahleněném nosohltanu. Na běhání to není, nemá smysl to hrotit, i když nemám teplotu.
Co z toho podle mého vyplývá? Univerzální recept neexistuje. Tím, že si člověk dává bacha, určitě sníží pravděpodobnost, že něco chytne. Ale zaručené to není.
Podle mého aspoň trochu funguje následující schemátko (a tady by mě moc zajímaly vaše názory):
- zvýšený příjem vitamínů, zejména céčka
- dobře se oblékat a neprochladnout, a to ani na chvíli
- odehnat od sebe chrchlající okolí tak, jak jen to je možné
- dávat si bacha na studené nápoje
- ve vypjatých obdobích spát v ponožkách 🙂
- a obecně se snažit nezpůsobovat organismu jakýkoli stres (například z chladu tím, že frajersky chodím bez čepice)
Takže běhání počká asi do neděle, snad to bolení v krku buď odezní nebo se dostane na rozumnou úroveň.
